Kdo je online

Přihlášení uživatelé 2
Hosté 57

Spřátelené weby

Poslední komentáře

U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...
Aviator - Komentář v Enfield M1917
Visualizace funkce pušky Lee Enfield:
Tady je visualizace s kompletním rozložením a znovusložením kulometu Browning M1919
Tady jsem narazil na visualizaci montáže a demontáže M16A1
Za Varšavského povstání bojoval na straně povstalců také Hetzer s přezdívkou Chwat. Více o tom naleznete na odkaze: http...

LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 30. 11. 1999 1:00 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: BITEVNÍ LETADLA

Republic F-105 Thunderchief

F-105

Jednomístný jednomotorový nadzvukový taktický stíhací bombardér určený k jadernému i konvenčnímu bombardování.

Již před zahájením sériové výroby F-84 začali ve firmě Republic s pracemi na projektu letounu, jež by ho v budoucnu mohl nahradit. V roce 1952 letectvo předložilo požadavky na nadzvukový stíhací bombardovací letoun schopný tankovat za letu, jež by nesl pumy v trupové pumovnici i pod křídly. Republic předložila svůj projekt označený AP-63 a zakrátko byla objednána dvojice prototypů. Nový letoun dostal označení F-105 a bojové jméno Thunderchief. Mělo být dodáno 199 letounů F-105A do roku 1955, ale po skončení války v Koreji byl počet snížen na 15. Jednalo se o zmiňované 2 prototypy YF-105A, 3 průzkumné RF-105A, jež byly nakonec přestavěny na testovací, a 10 letounů verze F-105B s výkonnějším motorem až bude k dispozici. První prototyp YF-105A vzlétl 22. 10. 1955 a první letoun F-105B s upraveným trupem, sacími kanály a motorem J75-P-3 vzlétl 24. 5. 1957. Dodávky začaly 27. 5. 1958 a do roku 1960 bylo dodáno celkem 75 strojů. První jednotkou užívající F-105 se stalo 4th Tactical Fighter Wing na Eglin AFB od 335th Tactical Fighter Squadron. Připravena byla dvoumístná varianta F-105C, jíž bylo v dubnu 1956 objednáno 5 strojů, ale nikdy se nevyrobil ani jediný, protože byl projekt v říjnu 1957 zrušen.

Kvůli neschopnosti operovat za ztížených povětrnostních podmínek vznikla modernizovaná verze F-105D s odlehčeným trupem, novým výkonnějším motorem J75-P-19W, odstraněno bylo pancéřování a zjednodušily se i řídící systémy. Uspořená hmotnost a místo se využilo pro pokročilejší avioniku umožňující letounu operovat za jakéhokoliv počasí i v noci. První F-100D vzlétl 9. 6. 1959 a po ukončení dodávek F-100B v květnu 1960 začaly dodávky F-105D. Letouny byly nasazeny ve Vietnamu a ze 610 vyrobených jich byla více než polovina zničena při bojových úkolech, ale i v důsledku nehod. 84,3 kB
  Díky vysokým ztrátám se do akce dostaly i dvoumístné stroje F-105F, z nichž první vzlétl 11. 7. 1963, a 86 ze 143 vyrobených bylo přestavěno na verzi Wild Weasel určenou k ničení PVO nepřítele. Tyto letouny, označené EF-105F, dostaly specializovanou výstroj právě pro úkol boje s PVO, včetně radarových naváděcích, výstražných a rušících systémů. Bylo vyrobeno dalších 60 takto vybavených letounů, které dostaly označení F-105G. V boji Thunderchiefy rychle nahrazovaly nové letouny F-4 Phantom II a v listopadu 1970 byly z Vietnamu staženy poslední F-105G. Všechny stroje byly předány ANG, kde sloužily až do počátku 80. let (1981 F-105B, 1983 F-105D, 1984 F-105F/G).

Technický popis

35,7 kB  nosné a ocasní plochy   Letoun je hornoplošného uspořádání s křídly o rozpětí 10,59 m a ploše 35,77 m². Náběžná hrana s pohyblivým slotem má úhel 45° a přechází do velice úzkého sacího kanálu. Odtoková hrana o úhlu 32° je vybavena po délce 2/3 křídla klapkou, vedle níž se na konci křídla nachází křidélko a před ní pětidílný spoiler. V zadní části trupu vespod se nachází plovoucí vodorovná ocasní plocha s úhly 45° a 29°, a jediná svislá ocasní plocha s malým směrovým kormidlem o úhlech 45° a 65°. Ve spodku SOP je umístěn sací kanál pro chlazení komory přídavného spalování. Pod trupem se navíc nachází břišní stabilizační plocha ve tvaru oblouku.
 trup   Na špici dlouhé přídě se nachází kuželový radom, za radiolokátorem je pak umístěn kanon, bloky avioniky, na horní straně vlevo výklopná trubice pro tankování za letu a na břiše přední podvozková šachta. Pilot sedí na vystřelovacím sedadle v jednomístné přetlakové kabině kryté dvoudílným překrytem tvořeným menším skleněným krytem s čelním štítkem a větším odklápěným vzad. Dále za přepážkou kabiny se nachází další elektronika a palubní počítač, následuje trupová pumovnice, vzduchový kanál přecházející k motoru, a na horní straně trupu palivové nádrže o kapacitě 1 646 l. Další palivová nádrž o obsahu 1 476 l se umisťovala do pumovnice, od verze F-105D byla pumovnice kompletně předělána na nádrž. V zádi je nainstalován proudový motor Pratt & Whitney J75-P-19W o výkonu 76 kN, resp. 110,25 kN s přídavným spalováním. Krátkodobě bylo možné tah v režimu přídavného spalování zvýšit vstřikováním vody po dobu 60 sekund na 117,7 kN. Za SOP je nad motorem umístěna schránka s brzdícím padákem. Tryska motoru daleko vystupuje za trup a je vybavena čtyřdílnou klapkou pro regulaci tahu, na její vnější straně je pak umístěn i čtyřdílný brzdící štít. 89,0 kB
 přistávací zařízení   Podvozek je klasický tříbodový příďového typu. Přední podvozková noha s jedním kolem se zatahuje směrem vpřed do podvozkové šachty v přídi kryté dvoudílnými dvířky. Hlavní podvozkové nohy jsou také vybaveny jedním kolem a umístěny ve střední části křídel. Nohy se sklápějí do šachet krytých dvoudílnými dvířky, z nichž větší část je přímo na noze, směrem k trupu. Podvozek je hydraulicky odpružen, hydraulické je i jeho zatahování. Na zádi se za kýlovou plochou nachází přistávací hák pro nouzové přistání.

Výzbroj

Kanonovou výzbroj tvoří šestihlavňový 20mm kanon M61 Vulcan se zásobou 1 028 nábojů. F-105 byl první proudový letoun vybavený tímto kanonem. Na čtveřici závěsníků pod křídly a jeden centrální trupový (od verze F-105D) nebo v pumovnici (F-105B) bylo možné zavěsit různé konvenční (M117, Mk 83, M118) i jaderné pumy (Mk 28, Mk 43), protizemní ŘS AGM-12 Bullpup, k vlastní ochraně PLŘS AIM-9 Sidewinder, raketnice se 70 a 127mm raketami, napalmové nádrže, chemické pumy, propagandistické pumy, miny MLU-10/B a přídavné nádrže. Typický bojový náklad tvořila šestice 340kg nebo pět 450kg pum společně se dvěma 2 000 l palivovými nádržemi. Letouny Wild Weasel určené k boji s nepřátelskou PVO měly k dispozici protiradiolokační ŘS AGM-45A Shrike a AGM-78A Standard.

Verze

F-105A - původní verze, ze které byly postaveny 2 prototypy (YF-105A), ale sériová výroba zahájena nebyla.
RF-105A - navrhovaná průzkumná verze odvozená od F-105A. Byly vyrobeny 3 prototypy, které nakonec sloužily k testům.
F-105B - první sériově vyráběná varianta s upraveným trupem a výkonnějším motorem. Výroba čítala 75 kusů a probíhala v letech 1958-60.
F-105C - zrušená dvoumístná verze. 210,6 kB
F-105D - modernizovaná verze s odlehčeným trupem, výkonnějším motorem a systémy pro operace za zhoršených povětrnostních podmínek. Od května 1960 bylo dodáno celkem 610 letounů této verze.
F-105F - dvoumístná cvičná verze odvozená od F-105D. Postaveno bylo 143 strojů, 86 z nich čekala úprava na EF-105F.
EF-105F - část strojů F-105F byla vybavena specializovanou výstrojí a přestavěna k úkolům Wild Weasel, tedy pro útoky na PL postavení nepřítele.
F-105G - nově postavených 60 letounů EF-105F již obdrželo nové označení F-105G.

TTD letounu F-105D
země původu Spojené státy americké (USA)   USA
výrobce Republic
vyrobené stroje 890 (výroba ukončena)
cena jednoho stroje ?
datum vzletu 22. 10. 1955
ve výzbroji od 27. 5. 1958 (USAF)
posádka 2 (pilot, navigátor)
pohon 1x Pratt & Whitney J75-P-19W
max. výkon 1x 110,25 kN
max. rychlost 2 237 km/h (M=2,11)
max. stoupavost 175,00 m/s
max. dostup 12 560 m
dolet 1 480 km (bojový), 3 846 km (max.)
délka trupu 19,61 m
rozpětí křídla 10,59 m
nosná plocha 35,77 m²
výška 5,97 m
hmotnost prázdná 12 474 kg
max. vzletová hmotnost 23 967 kg
hmotnost paliva 1 990 kg
Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

24.srpna 1814 byl Washington vypálen britským vojskem.

24.srpna 1335 – Trenčínská smlouva mezi Janem Lucemburským a jeho synem Karlem na straně jedné a polským králem Kazimírem III. na straně druhé. Český král Jan a markrabě moravský Karel se vzdali všech nároků na polskou korunu, Kazimír III. jim slíbil zaplatit odstupné a postoupil jim držení celého Slezska.