Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 91

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'
https://www.youtube.com/watch?v=BZtmG-vTxYY
Duke - Komentář v B-2 Spirit
Youtube: B2 COCKPIT TOUR & AERIAL REFUELING
U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...

LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 5. 2. 2012 19:40 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: BITEVNÍ LETADLA

Fairchild A-10 Thunderbolt II

A-10

Jednomístný dvoumotorový těžce pancéřovaný letoun určený k přímé letecké podpoře pozemních jednotek a k ničení obrněné techniky.
  Fairchild Republic A-10A se zrodil z programu A-X amerického vojenského letectva, který začal roku 1967. Cílem programu bylo vytvořit mimořádně účinné bitevní letadlo, které by svou těžkou palubní výzbrojí bylo schopno poskytovat přímou podporu pozemním jednotkám. Pouze nejnutnější avionické vybavení mělo snížit cenu letounu a zjednodušit jeho údržbu na polních letištích. V koncepci USAF mělo nahradit typ A-1 Skyraider. V prosinci 1970 byly vyzvány tři společnosti ke stavbě soutěžních prototypů a v lednu 1973 byl za vítěze prohlášen Fairchild YA-10A. Po zkouškách šesti předsériových strojů dostala mateřská firma v prosinci 1974 objednávku na 52 letouny A-10A. Nový stroj byl pojmenován Thunderbolt (blesk). Nakonec si USAF odebralo celkem 727 letounů. První stroj byl zařazen do služby na základně vojenského letectva Davis-Monthan AFB v Arizoně v březnu 1976. V roce 2002 sloužilo u USAF 114 strojů A-10 a 66 typu OA-10 na základnách (AFB) Davis-Monthan, Eglin, Eielson, Moody, Nellis, Pope, Spangdahlem v Německu, Al Jabar v Kuvajtu a Osan v Jižní Koreji. U Národní gardy ve stejném roce sloužilo 72 strojů A-10 a 18 strojů OA-10 na základnách Barnes, Battlecreek, Boise, Bradley, Martin State a Willow Grove. V rezervě bylo 39 letounů A-10 a 6 OA-10 na základnách Barksdale, New Orleans a Whiteman. Letouny A-10 byly úspěšně použity proti iráckým jednotkám ve Válce v Zálivu v roce 1991, proti Talibanu a Al-Kajdě v Afghánistánu (2001-2) a znovu proti iráckým obrněným silám za operace Irácká svoboda (2003). A-10 je schopen operovat při nízkých rychlostech ve výškách nižších než 300 m, výborně manévrovat a velmi přesně ničit cíle. Letoun je schopen krátkého vzletu a přistání (STOL - Short Take-Off and Landing), operovat z nezpevněných letištních ploch a v noci. Uvádí se, že je schopen návratu na základnu s jedním zcela ustřeleným motorem nebo pouze s polovinou ocasních ploch. Kritici ovšem stále poukazují na jejich nízkou rychlost, kterou nemohou čelit silnějšímu protivníkovi.

Technický popis

  nosné a ocasní plochy   Letoun A-10 je dolnoplošník s rozměrným téměř nešípovým křídlem s charakteristickým tlustým profilem. Křídlo o rozpětí 17,53 m je v dolnoplošném uspořádání s úhlem náběžné hrany 5°, odtokové hrany -5°. Pod každým křídlem jsou čtyři závěsné body pro přídavnou výzbroj. Vodorovné ocasní plochy jsou v dolnoplošném uspořádání, náběžná i odtoková hrana jsou rovné. Na jejich koncích je zdvojená směrová ocasní plocha, jejíž náběžná hrana má úhel 13°, odtoková pak 10°.
 trup   V konstrukci mnohonásobně pevnostně předimenzovaného draku se uplatňují klasické hliníkové materiály. Pilotní kabina je ze všech stran chráněna pancéřováním z titanových slitin o tloušťce 38 mm, údajně schopným vydržet zásah projektilu do ráže 23 mm. Umístění kabiny spolu s řešením překrytu zajišťuje pilotovi vynikající výhled. Důraz byl kladen na vzájemnou zaměnitelnost pravých a levých dílů, ovládací prvky jsou zálohovány a vedeny dále od sebe. Motory General Electric TF34-GE-100 jsou umístěny v pancéřovaných gondolách na krátkých pylonech na horní zadní části trupu. Jejich umístění neohrožuje pozemní obsluhu a výstupní trysky jsou při pohledu ze země z určitých úhlů odstíněny výškovkami. Toto řešení částečně snižuje jejich infračervenou stopu.
 přistávací zařízení   Letoun má zatahovací podvozek příďového typu. Příďová podvozková noha s jedním kolem se zatahuje směrem vpřed do podvozkové šachty kryté trojdílnými dvířky. Podvozková šachta je posunutá na levou stranu (pohled zpředu) kvůli umístění kanonu GAU-8A. Hlavní podvozkové nohy jsou umístěny v gondolách v první třetině křídla, kam se také, směrem vpřed, zatahují. Část kol po sklopení noh vyčnívá z gondol. 
 avionika a výstroj   Hlavní částí přístrojového vybavení je širokoúhlý víceúčelový průhledový displej HUD, zobrazující základní letové údaje a sloužící i pro zaměřování zbraní, noční navigační a útočný systém LANTIRN (Low-Altitude Navigation and Targeting Infrared for Night), který obsahuje zařízení FLIR (Forward Looking Infra-Red), pro ŘS s TV/IČ naváděcí aparaturou je k dispozici displej na palubní desce. Letoun je vybaven kontejnerem s laserovým označovačem cílů AAS-35 pro navádění munice s laserovou hlavicí, inerciální navigační soustavou, prostředky pro rušení RL a zařízením na vypouštění klamných cílů.

Výzbroj

 Pevnou výzbroj tvoří sedmihlavňový 30mm kanon GAU-8A umístěný v přídi. Munici tvoří protipancéřové projektily s jádrem z ochuzeného uranu, její zásoba je 1175 nábojů. Přídavná výzbroj se zavěšuje na celkem 11 závěsníků, 3 podtrupové a 8 podkřídlových, o celkové nosnosti 7250 kg. K sebeobraně proti vzdušným cílům se používají PLŘS AIM-9 Sidewinder. Hlavní úlohou letounu je však útok na pozemní cíle. Protizemní výzbroj tvoří konvenční neřízené pumy Mk-82 a Mk-84, napalmové pumy Mk77, až 10 kontejnerových pum Mk20 Rockeye, CBU-52, CBU-58, CBU-71, CBU-87, CBU-89 a CBU-97, laserově naváděné pumy GBU-10 a GBU-12, GBU-15 s TV/IČ naváděním a 4 protizemní ŘS AGM-65 Maverick. Pro zvětšení doletu lze podvěsit až 3 přídavné nádrže s obsahem po 2270 litrů.

Verze

 A-10A - základní verze
A-10/T - dvoumístná cvičně bojová verze
OA-10 - verze pro vyhledávání a označování cílů pro stíhací bombardéry s redukovanou podvěsnou výzbrojí

14,6 kB 137,1 kB 103,1 kB 56,0 kB

TTD letounu A-10A
země původu Spojené státy americké (USA)   USA
výrobce Fairchild Republic
vyrobené stroje 713 (výroba ukončena)
cena jednoho stroje 13 mil. USD (1998)
datum vzletu 15.2.1975
ve výzbroji od 3/1977 (USAF)
posádka 1 (pilot)
pohon 2x General Electric TF34-GE-100
max. výkon 2x 40,30 kN
max. rychlost 720 km/h (M=0,60)
max. stoupavost 30,00 m/s
max. dostup 13 636 m
dolet 460 - 1 000 km (bojový), 4 000 km (max.)
délka trupu 16,25 m
rozpětí křídla 17,53 m
nosná plocha 47,01 m²
výška 4,47 m
hmotnost prázdná 9 540 kg
max. vzletová hmotnost 22 650 kg
hmotnost paliva 4 853 kg
Přidat komentář

Lidé v této konverzaci

Vyhledávání

Dnešní den v historii

18.září 1911 Velká Británie poprvé testuje dvoumotorové letadlo

18.září 1323 – Habsburkové uzavřeli mírovou smlouvu s Janem Lucemburským a odevzdali mu listiny, o které opírali své nároky na vládu v Čechách. Museli mu též vrátit některé statky na Moravě (například Znojmo, Břeclav, Podivín).