Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 18

Spřátelené weby

Poslední komentáře

V hospodě v Newcastlu sedí německý tirák a rýpe, jak jsou britští řidiči pomalí. „Já naložím náklad v Hamburku, projedu ...
Major vede svou jednotku na cvičení. Najednou vyplivne vysílačka a jednotka je bez spojení. Major skočí do džípu a přiká...
Turecké F-100 Super Sabre si zabojovali při invazi na Kypr.
Gray Fox - Komentář v Su-27 Flanker
V úterý 22. září ruská stíhačka Su-35 sestřelila kanonem při cvičení Su-30. Přesná příčina proč k tomu došlo není zatím ...
V Československu po válce také vyvíjeli plamenomety. Inspiraci nalezli z německých vzorů i sovětských a amerických.

LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 30. 11. 1999 0:00 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: STÍHACÍ LETADLA

Mikojan-Gurjevič MiG-15 Fagot

MiG-15

Armáda Sovětského svazu po druhé světové válce nutně potřebovala výkonný tryskový stíhací letoun, který by se již dokázal přiblížit rychlosti zvuku. Na základě tohoto požadavku zahájila konstrukční kancelář Mikojan-Gurjevič vývoj samonosného středoplošníku se šípovitostí křídel 35°. Nedostatek silných proudových motorů pomohla Sovětům vyřešit britská vláda, jež do SSSR povolila export pohonných jednotek Nene od firmy Rolls-Royce. Z tohoto pohonu pak také vycházel vlastní sovětský vývoj, urychleně dokončený pod vedením konstruktéra Klimova. Prototyp I-310 se poprvé do vzduchu vznesl 30. 12. 1947 s kopiemi britských motorů Nene. Šípová křídla a velká směrová plocha umožnily zkrácení zadní části trupu a tím i efektivnější manévrovatelnost stroje. MiG-15 však byl ve vysokých rychlostech nestabilní, což komplikovalo účinnou palbu palubními zbraněmi. Tento problém byl částečně vyřešen zavedením dvou aerodynamických plůtků na křídlech u pozdějších verzí. Začátkem roku 1949 byl typ MiG-15 zařazen do služby u sovětského letectva. Poprvé se letouny objevily ve válce v Koreji v letech 1950-53 a byly velkým překvapením a problémem pro síly OSN až do nástupu letounu F-86 Sabre. V SSSR bylo vyrobeno více než 8000 kusů tohoto letounu. První zemí, která dostala licenční práva na výrobu MiG-15 bylo Československo, kde se vyráběl od roku 1951 pod označením S-102. Zde bylo do roku 1962 vyrobeno 3454 letounů. Další licenční výroba probíhala v Polsku a Číně.

S-103

V Československu licenčně vyráběný MIG-15bis označovaný S-103

Výzbroj

Pevnou výzbroj tvoří 1 kanon N-37 ráže 37 mm a 2 kanony NS-23 ráže 23 mm umístěné v přídi. Maximální hmotnost nesené přídavné výzbroje je až 500 kg a jednalo se o klasické železné pumy, neřízené rakety a přídavné palivové nádrže.

MiG-15

Bývalí uživatelé

Afghánistán, Albánie, Alžírsko, Angola, Bangladéš, Bulharsko, Československo, Čína, Egypt, Finsko, Guinea, Guinea-Bissau, Indonésie, Irák, Jemen, Jugoslávie, Kambodža, Kongo, Kuba, KLDR, Maďarsko, Mali, Mongolsko, Mosambik, NDR, Nigérie, Pákistán, Polsko, Rumunsko, Somálsko, SSSR, Súdán, Sýrie, Šrí Lanka, Tanzánie, Uganda, Vietnam

Egyptský MiG-15UTI

Egyptský MiG-15UTI

Verze

MiG-15 - základní verze.
MiG-15bis - zdokonalená verze s motorem Klimov VK-1 (26,49 kN).
MiG-15bisP - verze s radiolokátorem Izumrud.
MiG-15bisS - doprovodný stíhač vybavený přídavnými nádržemi.
MiG-15bisR - průzkumná verze.
MiG-15bisIŠ - stíhací bombardér.
MiG-15UTI - dvoumístná verze.
S-102 a CS-102 - licenčně vyráběná československá jednomístná/dvoumístná verze.
MiG-15T - československá verze pro vlečení cvičných cílů.
LIM-1 a LIM-2 - licenčně vyráběné polské verze.
F-2 - licenčně vyráběná čínská verze.
FT-4 - licenčně vyráběná dvoumístná cvičná čínská verze.

Lim-2

Poský Lim-2

MiG-15

Fotografie pocházejí z wikipedie

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

27.září 1271 se narodil Václav II., český král v letech 1283-1305

27.září 1940 podepisuje Třetí říše, Itálie a Japonsko Pakt tří.