LETECKÁ TECHNIKA

Mikojan-Gurjevič MiG-31 Foxhound

V průběhu sedmdesátých let byl z impozantního typu MiG-25 Foxbat vyvinut letoun nový - MiG-31. Jeho hlavní funkcí měl být boj proti křižujícím střelám a bombardérům, které by pronikaly do bráněného prostoru hloubkovým letem. Prototyp E-155MP poprvé vzlétl 16. září 1975, brzy poté bylo již všem jasné, že nový typ není modernizovaný MiG-25. Oproti svému předchůdci je kvalitativním skokem vpřed ve všech ohledech. Má dvoumístnou kabinu se sedačkami v tandemu, infračervený vyhledávací a sledovací systém, pulzní radar dopplerovského typu Zaslon, s jehož pomocí je možné útočit současně proti několika nepřátelským cílům pohybujícím se v hloubkovém letu. Anténa radaru je nepohyblivá, paprsek se vychyluje elektronicky, což je mnohem rychlejší. Systém umožňuje vedení palby stylem "vystřel a zapomeň" - radar je schopen sledovat 10 cílů včetně vrtulníků a střely na ně sám navádí. Palubní počítač vyhodnocuje nebezpečnost cílů a podle toho zaměřuje zbraně. MiG-31 může sloužit jako řídící středisko pro další letouny se slabším a méně výkonným radarem. Je schopen operovat i za zhoršených povětrnostních podmínek, ve dne i v noci a za silného elektronického rušení. Sériová výroba se rozeběhla roku 1979. Letouny série Foxhound-A byly od roku 1983 zaváděny do výzbroje sil protivzdušné obrany SSSR. Verze MiG-31B je vybavena nástavcem pro doplňování paliva za letu a verze MiG-31M má modernizovanou avioniku a nese větší výzbroj. Další vývoj letounu byl zmařen škrty v armádních rozpočtech. MiG-31 slouží pouze v ruském letectvu.

Uživatelé:

býv. SSSR
    Rusko(asi 500 ks)

Verze:

MiG-31 - základní verze
MiG-31B - verze s nástavcem pro tankování paliva za letu
MiG-31M - verze s modernější avionikou a výzbrojí

Výzbroj:

23mm kanon GŠ-23 se zásobou 260 nábojů
8 trupových a podkřídlových závěsníků
4 PLŘS R-33 (AA-9 Amos) a 2 PLŘS R-40 (AA-6 Acrid) nebo 8 PLŘS R-60 (AA-8 Aphid)