Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 19

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Konvoj s vojenskou polní nemocnicí vyjel do Prahy. V neděli přibylo přes pět tisíc nakažených https://ct24.ceskateleviz...
Ganelon - Odpověděl na komentář # 415 v Letov Š-50
U spousty letadel, tančíků apod pak člověk čte, že je za komunistů poslali do hutí :-(
Američané také některé rakety později využili pro vynášení družic.
Co jsem koukal, tak v říjnovém vydání časopisu 2. světová podrobili Panther dost velké kritice. Ale přitom řešili hlavně...
Wildblood - Komentář v T-44
Mnohem většího rozšíření se dočkal později T-54/55, který už byl vyzbrojený kanonem ráže 100 mm. Jinak se uvádí, že si T...

LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 28. 2. 2012 16:57 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: STÍHACÍ LETADLA

North American F-86 Sabre

Na projektu NA-140 začali konstruktéři North American pracovat ještě za války v květnu 1945. 18. 5. získala firma objednávku na trojici prototypů XP-86. Vzhledem k náročným požadavkům USAF bylo nutné projekt výrazně přepracovat. V konstrukci byly využity nové poznatky z ukořistěných nacistických výzkumů, včetně šípového křídla. V prosinci 1946 objednalo letectvo zaváděcí sérii 33 letadel P-86A. První prototyp XP-86 vzlétl 1. 10. 1947 a 26. 4. 1948 překonal rychlost zvuku, další dva prototypy následovaly v květnu t.r. První, již přeznačený, sériový F-86A byl USAF předán 28. 5. 1948 a již 10. 6. se objednávka zvýšila o 333 a o necelý rok později o dalších 188 strojů. Letouny Sabre sloužily k obraně základen SAC (Strategic Air Command - Velitelství strategického letectva), důležitých průmyslových center a Washingtonu. 81. FIG krátce chránila výzkumné zařízení v Los Alamos a v srpnu 1951 byla přemístěna do Velké Británie.
  V roce 1950 vypukla válka v Koreji a spojenecké letouny tvrdě narazily na nový sovětský stíhač MiG-15. Z USA byla urychleně vyslána 4. FIW s F-86A, v prosinci se zapojila do boje a k prvnímu sestřelu MiGu-15 došlo již 17. 12. Přesto se ukázalo, že F-86A není tak obratný jako MiG-15, a tak začalo v červnu 1951 nahrazování stroji F-86E a F-86F, i když velice pomalu. V říjnu však číňané získali nové MiG-15bis a OSN znovu ztratila vzdušnou převahu. 6. 11. dorazila do Koreje 51. FIW se 75 F-86E a situace se zlepšila. V té době počty sestřelených MiGů výrazně převyšovaly počty ztracených F-86 a vše ještě podstatně vylepšil příchod nových F-86F. Válka skončila v roce 1953 jasným vítězstvím F-86 nad MiGem-15, a to s 379 sestřely a 58 vlastními ztracenými letouny.
  Po válce již čekalo stroje Sabre postupné stahování ze služby a nahrazování novějšími typy letadel. F-86F byly z velké části ve druhé polovině 50. a na počátku 60. let odprodány do zahraničí, především pak Taiwanu. Stíhací bombardéry F-86H vyráběné od roku 1954 byly již v roce 1956 u části jednotek vyměněny za F-100 Super Sabre, ostatní udělaly totéž do roku 1958. Stroje F-86D, resp. modernizované F-86L sloužily podstatně déle. S jejich nahrazováním novými F-102 Delta Dagger a F-106 Delta Dart se začalo v roce 1960 a poslední byly vyřazeny v roce 1965.

Technický popis

 nosné a ocasní plochy   Letoun F-86 je dolnoplošník s šípovým křídlem s náběžnou hranou o úhlu 35° a odtokovou °. Náběžná hrana je vybavena slotem, verze F-86F, a verze z ní odvozené, jej postrádá, zato má křídlo prodloužené. Na odtokové hraně se nachází dvojité vztlakové klapky. Ocasní plochy mají taktéž úhel 35°, vodorovné ocasní plochy jsou v hornoplošném uspořádání a mají vzepětí 10°. Jediná svislá ocasní plocha je dosti vysoká a úzká, většinu odtokové hrany zabírá směrové kormidlo.

 trup   Trup tvaru doutníku je klasické poloskořepinové konstrukce složený ze dvou hlavních částí. Příď je useknutá s charakteristickým nosem a pod ním umístěným sacím otvorem. Ve zmíněném "nose" se nachází anténa radiolokátoru. Na bocích přídě se nachází hlavňová výzbroj, standartně šestice kulometů. Jednomístná pilotní kabina je kryta dvoudílným krytem tvořeným trojdílným čelním štítkem a dozadu odsouvatelným celoskleněným bublinovým krytem. Pilot sedí na vystřelovacím sedadle firmy NAA. Za kabinou se nachází palivové nádrže a v zadní části motor J47 od firmy General Electric. Na bocích zádě jsou hydraulicky ovládané obdélníkové aerodynamické brzdy.

 přistávací zařízení   Podvozek je třístopý příďového typu. Přední podvozková noha je vybavena jediným malým kolem a ze šachty se vyklápí směrem vpřed. Hlavní podvozkové nohy se nacházejí v první třetině křídla a sklápí se směrem k trupu.

Výzbroj

Standartní výzbroj tvoří šestice kulometů Browning ráže 12,7 mm se zásobou 267 náboji na hlaveň. Tyto kulomety byly velkou výhodou proti hlavňové výzbroji MiGů-15. Jejich munice ráže 23 a 37 mm je těžší a kanony mají mnohem nižší kadenci, jelikož byly primárně určeny k ničení bombardérů. Část letounů F-86F a F-86H byly vybaveny čtyřmi 20mm kanony M-39. Verze F-86D neměla kanonovou výzbroj, za přední podvozkovou šachtou byla umístěná vysouvací raketnice, v níž bylo 24 neřízených raket Mighty Mouse ráže 70 mm. Odpalovány byly v salvě po 6, 12 nebo 24 raketách. Přídavná výzbroj letounů F-86 byla jednoduchá, pod každým křídlem bylo možné nést jednu 454kg pumu, 8 neřízených raket ráže 127 mm nebo palivové nádrže.

Verze

F-86A - základní verze s motorem J47-GE-1, lišící se u jednotlivých sérií drobnými úpravami. Např. série A-5 se lišila novými pneumatikami a motorem J47-GE-3, F-86A-10, -15 a -20 pak měly motor J47-GE-7.
F-86B - verze s většími pneumatikami a rozšířeným trupem, která se nevyráběla.
F-86C, YF-93A - plánovaná zvětšená verze určená k doprovodu strategických bombardérů. Letoun dostal prodloužené křídlo, větší palivové nádrže, zvětšený průměr trupu pro motor J48-P-1, příďový sací otvor nahradily dva boční, díky čemuž se do přídě mohl umístit výkonnější radar, a podvozek dostal zdvojená kola. Z původní objednávky 118 strojů byly, kvůli upřednostnění bombardérů B-36, vyrobeny pouze 2 předané NACA.
F-86D Sabre Dog - stíhací verze pro každé počasí. U této verze byl zmenšen vstupní otvor a nad ním umístěn zvětšený radom pro radar AN/APG-36/-37, zesíleno křídlo, směrovka zvětšena a výškovka byla plovoucí. Výzbroj tvořila vysouvací raketnice s 24 neřízenými 70mm raketami. První prototyp vzlétl 22. 12. 1949 a první stroje, z celkového počtu 2 504, vstoupily do služby u USAF v dubnu 1953.
F-86E - verze lišící se od F-86A plně mechanizovaným řízením, plovoucí výškovkou a motorem J47-GE-13. Od září 1950 do dubna 1952 bylo vyrobeno celkem 396 strojů.
F-86F - verze s prodlouženým křídlem bez slotů na náběžné hraně a motorem J47-GE-27. Posledních 264 strojů bylo uzpůsobeno k nesení 454kg jaderné pumy pod levým křídlem a přídavnou nádrží pod pravým. Od května 1952 do roku 1954 bylo vyrobeno 1 694 letadel této verze.
RF-86A/F - průzkumné stroje vybevené dopřednou kamerou K-22 a dvojicí kamer K-24 pro svislé snímkování.
F-86G - navrhovaná verze s motorem J47-GE-33.
F-86H - verze, vycházející z F-86F poslední série, určená ke stíhacímu bombardování. Tato verze dostala motor J73-GE-3/3A, zesílený drak, zvětšený vstupní otvor vzduchu a větší palivové nádrže. Část později vyráběných strojů měla místo šestice 12,7mm kulometů čtveřici 20mm kanonů M-39. Prototyp vzlétl 30. 4. 1953, výroba začala v květnu 1954 a postaveno bylo 475 letadel.
F-86K - zjednodušená verze F-86D pro evropské státy NATO. Systému řízení palby E-4 nahradil jednoduší MG-4 a raketnici nahradila čtveřice 20mm kanonů M-24A-1. Výroba probíhající u firmy Fiat čítala 221 strojů, NA dodala dalších 120.
F-86L - verze s modernizovanou avionikou a delšími křídly, na jejíž standard byly od roku 1956 přestavovány starší F-86D.
TF-86F - pouhé dva stroje navrhované dvoumístné cvičné verze.
CA-27 Sabre Mk 30 - australskou firmou CAC licenčně vyráběné stroje F-86F s motorem Rolls-Royce Avon 20 a se sloty na náběžné hraně. Postaveno bylo 22 strojů včetně prototypu CA-26, který vzlétl 3. 8. 1953.
CA-27 Sabre Mk 31 - přestavěné Mk 30 a 21 nově vyrobených strojů bez slotů a prodlouženým křídlem.
CA-27 Sabre Mk 32 - verze čítající 69 strojů s motorem Avon 26, nádržemi v náběžné hraně a dvojicí závěsníků pod každým křídlem.
CL-13 Sabre Mk 1 - jednalo se o jediný letoun F-86A s motrem J47-GE-13 postavený firmou Canadair.
CL-13 Sabre Mk 2 - licenčně vyráběná verze odvozená z F-86E. Postaveno bylo 350 strojů, 60 z nich pro USAF a 3 pro RAF.
CL-13 Sabre Mk 3 - jediný stroj shodný s Mk 2, ale bez výzbroje a s motorem Avro Orenda 3.
CL-13A Sabre Mk 5 - verze s motorem Avro Orenda 10, prodlouženou náběžnou hranou bez slotů a aerodynamickými plůtky. Vyrobeno bylo 370 strojů.
CL-13B Sabre Mk 6 - verze shodná s Mk 5, ale s motorem Avro Orenda 14 a se sloty na náběžné hraně. Postaveno bylo 647 strojů této verze.
CL-13C - jeden stroj Mk 5 upravený podle pravidla ploch.
CL-13D - navrhovaná verze s pomocným raketovým motorem.
CL-13G - navrhovaná dvoumístná cvičná verze.
CL-131-1 - navrhovaná verze s radarem pro každé počasí.
CL-13K - navrhovaná verze s motorem Orenda 14R s přídavným spalováním.
QF-86E - celkem 56 strojů RCAF přestavěných na bezpilotní terče.

F-86F
země původu Spojené státy americké (USA)  
posádka 1 (pilot)
výrobce North American Aviation
vyrobené stroje 7 448 (výroba ukončena)
cena jednoho stroje ?
datum vzletu 1. 10. 1947
ve výzbroji od 28. 5. 1948 (USAF)
pohon 1x General Electric J47-GE-27
max. výkon 1x 26,55 kN
max. rychlost Mach=0,94 / 1 118 km/h
max. stoupavost 50,80 m/s
max. dostup 15 240 m
dolet 1 365 km (bojový), 2 044 km (max.)
délka trupu 11,43 m
rozpětí křídla 11,30 m
nosná plocha 26,76 m²
výška 4,50 m
hmotnost prázdného stroje 4 967 kg
max. vzletová hmotnost 7 711 kg
hmotnost paliva 1 990 kg
Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

30.října 1848 – Ve dnech 29. a 30 října se v Brně konala bouřlivá shromáždění na podporu Vídeňské říjnové revoluce. Demonstranti útočili i na továrnu, kde se vyráběly pušky. Poté byla demonstrace rozehnána palbou.

30.října 1941 začíná Bitva o Sevastopol