Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 18

Spřátelené weby

Poslední komentáře

28. prosince 2020 oslaví L-159 20 let služby ve Vzdušných silách AČR.
Bedrník - Komentář v Renault FT
Na internetu jsem narazil na fotku, kde je George S.Patton, Jr s tankem Renault FT a informací, že se stal prvním americ...
To potopení monitoru je pěkný úlovek. By mě zajímalo kolik lodí zhruba škodovácká děla potopila.Přecejen jich řada dříve...
Tak boj v Náhorním Karabachu skončil, ale obávám se, že to je jen čekání na konečnou popravu Arménie. I přes vyslání rus...
Michal Kroužek - Odpověděl na komentář # 4678 v Letov Š-50
Děkuji za upozornění. Snažím se zveřejňovat články až po jazykové korektuře. Člověk po sobě překlepy apod přehlédne. Ale...

LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 6. 3. 2012 18:58 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: TRANSPORTNÍ LETADLA

Bell-Boeing V-22 Osprey

V-22

Víceúčelový letoun s překlopnými rotory pro vertikální vzlet a přistání (tzv. konvertoplán). Stroj může sloužit k transportním, záchranným, podpůrným a hlídkovým letům z pozemních základen, výsadkových plavidel a letadlových lodí.
  V roce 1981 vydala americká námořní pěchota (USMC) požadavek na pokročilý kolmo startující letoun JVX (Joint Services Vertical Lift Aircraft - Experimental), který by ve službě nahradil stroje CH-46 Sea Knight a CH-53 Sea Stallion. Na jaře 1982 bylo předloženo několik návrhů, z nichž byl vybrán projekt s překlopnými rotory. Jako základ pro nový letoun posloužil experimentální stroj XV-15 firmy Bell, který vzlétl v květnu 1977. K programu se v dubnu 1982 připojila firma Boeing a vznikl společný vývojový tým Bell-Boeing Tilltrotor Team, který obdržel 200 mil. USD na vývojové práce. Výsledný návrh byl představen v únoru 1983, základní konstrukce pak o dva roky později. O letoun projevily velký zájem také US Army a US Navy, ale US Army nakonec dala přednost modernizaci UH-60. Na konečný vývoj byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 1,81 mld USD a plán z roku 1986 předpokládal stavbu šestice prototypů, z nichž první měl vzlétnout v roce 1988, a zahájení sériové výroby v roce 1991. Předpokládalo se zavedení 552 MV-22 k USMC, 53 HV-22 a 300 SV-22 pro US Navy, a 55 CV-22 k USAF. První prototyp vzlétl s menším zpožděním 19. 3. 1989, následovaný druhým 9. 8. t.r., a v září provedl první přechod z vrtulníkové do letunové konfigurace. Třetí prototyp vzlétl 6. 5. 1990, čtvrtý 21. 12. 1989, pátý byl ztracen při prvním letu kvůli chybě řídícího systému, a šestý nebyl dokončen. Další havárie postihla čtyřku 20. 6. 1992 při zkouškách v MCB Quantico (7 mrtvých), v dubnu 2000 přišla další nehoda (19 mrtvých) a prosinci t.r. další (4 mrtví). Tehdy hrozilo celému programu zrušení kvůli výraznému zpoždění, technickým problémům a zmiňovaným nehodám, ale Kongres nakonec rozhodl o pokračování. Letoun konečně dosáhl operační způsobilosti v červnu 2005 a 28. 9. Pentagon povolil sériovou výrobu. Počet vyrobených letounů bude nižší než původní plán a bude čítat 360 MV-22, 48 HV-22 a 50 CV-22. První Osprey obdrží USMC v roce 2007.

370,9 kB 89,8 kB 57,1 kB 32,2 kB 162,1 kB 68,5 kB

Technický popis

  nosné a ocasní plochy   Letoun je klasického hornoplošného uspořádání, křídlo je vyrobeno z uhlíkových kompozitů, má mírný záporný úhel náběžné hrany -5° a nad trupem tvoří hrb, kde je umístěna pomocná jednotka APU. Celá odtoková hrana je tvořena čtveřicí elevonů. Uvnitř křídla se nacházejí samozacelitelné palivové nádrže. Na koncích křídla jsou umístěna ocelová hydraulická šroubová vřetena nesoucí motorové gondoly. V každé gondole se nachází motor Allison T406-AD-400 o výkonu 4 970 kW. Pro případ nouze je motor schopen krátkodobého 10minutového výkonu 5 093 kW, v případě vysazení jednoho z motorů je výkon druhého přenášen propojovací hřídelí i na druhý rotor. Motory jsou řízeny systémem FADEC zajišťujícím ekonomičnost provozu. Spaliny z motorů jsou před opuštěním gondol chlazeny studeným vzduchem, což snižuje infračervenou stopu letounu. V přední části gondoly je převodová skříň navazující na rozměrnou trojlistou vrtuli se stavitelnými listy z uhlíkových a skelných vláken. Křídlo a listy vrtule lze složit pro uskladnění v palubním hangáru, a to do 90 sekund plně automatickým procesem.

 trup   Drak je vyroben z hliníku a kompozitních materiálů, a je konstruován tak, aby vydržel náraz do rychlosti 7,3 m/s, palbu z lehkých ručních zbraní a odražené střepiny. V přídi se nachází radiolokátor pro sledování terénu, infračervené čidlo FLIR a na pravé straně dlouhá hubice pro tankování ve vzduchu. Dvoumístná pilotní kabina je vybavená multifunkčními displeji, posádka sedí na vedle sebe umístěných zodolněných sedadlech. Do kabiny se vstupuje dveřmi na pravé straně. Za kabinou se nachází nákladový prostor o délce 7,37 m, šířce 1,80 m a výšce 1,83 m. Přepravní kapacita je 24 plně vyzbrojených vojáků nebo 12 lehátek s raněnými, respektive náklad do hmotnosti 9 000 kg. Do nákladového prostoru se vstupuje zezadu přes sklopnou rampu, v případě nouze jsou na levém boku dva a na pravém jeden únikový průlez. Další náklad je možné podvěsit pod trup na závěsníky o nosnosti 4 500 kg.

 přistávací zařízení   Podvozek je tříbodý příďového typu. Krátká přední podvozková noha je vybavena dvojicí kol a zatahuje se směrem dozadu do podvozkové šachty kryté dvojitými dvířky. Hlavní podvozkové nohy se zdvojenými koly se sklápějí směrem vpřed do rozměrných gondol na bocích trupu. Mimo hlavního podvozku jsou v gondolách umístěny palivové nádrže a klimatizace.

 avionika a výstroj   Během přechodu z vrtulníkového režimu se mění způsob řízení stroje, bylo tedy nutné vyřešit ovladatelnost ve všech režimech. Velice náročný přechodový proces je z velké části řízen počítačem připojeným na systém Fly-By-Wire. V případě poruchy jsou motorové gondoly automaticky překlopeny do svislé polohy. V režimu letounu se stroj ovládá výškovými a směrovými kormidly, ve vrtulníkovém pak kolektivním a cyklickým stavěním rotorů. Pro navigaci slouží v přídi umístěný radiolokátor AN/APW-174C a digitální mapa napojená na systém GPS. Posádka má k dispozici infračervený systém nočního vidění FLIR napojený na přilbové a palubní displeje. Palubní deska je na obou polovinách vybavena velkým multifunkčním displejem a dvojicí menších. K vlastní ochraně před raketovým útokem je letoun vybaven výstražným systémem AN/APR-39A(V)2 a klamnými cíly. Letouny CV-22 budou navíc vybaveny směrovými infračervenými rušiči AN/AAQ-24(V) DIRCM s výkonným laserem schopným zničit naváděcí hlavici přilétající rakety.

MV-22
země původu Spojené státy americké (USA)  
posádka 2 (piloti)
výrobce Bell-Boeing
vyrobené stroje plánováno 458 (výroba probíhá)
cena jednoho stroje ±30 mil. USD
datum vzletu 19. 3. 1989
ve výzbroji od někdy v roce 2007 (USMC)
pohon 2x Allison T406-AD-400
max. výkon 2x 4 970 kW
max. rychlost 565 km/h
max. stoupavost ?
max. dostup 7 925 m
dolet 700 km (bojový), 2 224 km (VTO), 3 336 km (STO), 3 892 km (max.)
délka trupu 17,47 m
rozpětí bez/včetně rotorů 5,61 m / 25,78 m
plocha křídla 35,59 m²
průměr rotorů 2x 11,58 m
plocha rotorů 2x 105,32 m²
výška / s rotory 5,51 m / 6,73 m
hmotnost prázdného stroje 15 032 kg
max. vzletová hmotnost VTO / STO 23 982 kg / 27 443 kg
hmotnost paliva 6 282 kg
Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

30.listopadu 1939 začala Zimní válka - Napadení Finska Sovětským svazem.

30.listopadu 1944 byla spuštěna na vodu britská bitevní loď HMS Vanguard.

30.listopadu 1266 – Na sněmu v Praze byly vyhlášeny některé vnitrostátní reformy: pokus o sjednocení měr a vah, trestnost padělání mince a zákaz plenění země vlastním vojskem.

Translate