Kdo je online

Přihlášení uživatelé 2
Hosté 18

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Duke - Odpověděl na komentář # 4622 v Z.b.V. - Zur besonderen Verwendung
Opraveno.
Info z iRozhlas.cz: VZÁCNÝ OBRAZ. Slavné amsterodamské Rijksmuseum (Říšské muzeum) díky pandemii získalo vytoužený vzácn...
Dezinfekce dokončena. Letadlová loď se po nákaze chystá znovu do služby: https://www.idnes.cz/zpravy/nato/letadlova-lod-...
Tento týden probíhal tréning spolupráce mezi letouny L-159 ALCA a předsunutými leteckými návodčími při přímé letecké pod...
What the USS Roosevelt Can Teach Scientists About COVID-19 https://www.popularmechanics.com/military/research/a32256110/...

LETECKÁ TECHNIKA

Zveřejněno: 30. 11. 1999 1:00 Napsal Petr "Viper" Chrástek
Nadřazená kategorie: LETECKÁ TECHNIKA Kategorie: BEZPILOTNÍ LETADLA

UCAV - Letouny 21. století

Přes omezováni zbrojních výdajů, které vede k prodlužováni vývoje nových bojových letadel, plánovači největších armád světa mysli na stále vzdálenější budoucnost. Ještě ani nevzlétl první produkční exemplář typu F-22 Raptor, když již přední americké letecké firmy začaly připravovat nový bojový letoun JSF. Letos začal létat bezpilotní experimentální letoun X-36 s vektorováním tahu (vpravo - vlevo), který má poskytnout poznatky pro konstrukci dalšího z budoucích bojových letadel. A na "rýsovacích prknech" konstruktérů se již začíná rodit technika následné generace. Tentokrát je označována zkratkou UCAV - Uninhabited Combat Air Vehicle - bezpilotní bojové letadlo. V posledních desetiletích se v celém světě rozvíjí technika leteckého průzkumu pomocí bezpilotních prostředků. V době vysoké pohyblivosti vojsk se objevila potřeba přenosu získaných údajů v reálném čase, nikoli až po návratu průzkumného prostředku, který navíc může být v průběhu letu zničen. To umožnil rychlý rozvoj elektroniky, který můžeme sledovat od konce šedesátých let. Technika dálkového přenosu dat se významně zdokonalila, a tak je logické, že se v poslední době začaly objevovat i studie dálkově řízených bojových letadel, jejichž "pilot", pobývající kdesi v zápolí reaguje na přenášené informace a ve spolupráci s palubním počítačem vede bojové operace letadla, které nemá osádku. Na řadě studií takovýchto bezpilotních bojových letadel pracují například konstruktéři americké firmy Northrop Grumman ve spolupráci s vojenskou agenturou DARPA.

Jednu z nich nedávno představil časopis Aviation Weeek & Space Technology. Letoun o délce 8,83 m a rozpětí 7,32 m má být v postoji na zemi vysoký pouze 1,83 m, výška draku letounu bude asi 1,2 m. Křídlo letadla s kachním uspořádáním bude mít půdorys delty s lomenou odtokovou hranou. Trup letadla bude dosti plochý, bude mít šířku asi 3,5 m. Šípová kachní ploška vybíhá v hrotitou příď trupu , nad níž je plochý asávací otvor motoru či motorů s třemi "zuby" podle zásad snížení radarového odrazu ("stealth"). Zvláštním dojmem působí křídlo, které je v čelním pohledu výrazně lomeno do tvaru M a připomíná tak křídlo ptáků například racků, při plachtění. Podvozek letadla má být běžný, příďového typu; všechna kola se mají zatahovat do trupu směrem kupředu. Rychlost letadla má být těsně podzvuková. Hmotnost bude v porovnání s obvyklými pilotovanými stíhacími letouny asi poloviční. Letadlo v uveřejněném projektu nemá svislou ocasní plochu, řídicí plochy na odtokové hraně dosti ostře lomeného křídla mají svou funkcí nahradit i účinek směrového kormidla. To, že letadlo nebude mít svislou ocasní plochu, povede ke značnému snížení radarového odrazu. Příďová kachní ploška má významně přispět k obratnosti letadla. Malá výška letadla má usnadnit jeho ukrytí na zemi před vzdušným průzkumem nepřítele. K jeho hangárování v polních podmínkách by mohly sloužit i nízké, radarem obtížně zjistitelné přenosné úkryty; k tomu americké vojenské činitele vedou mimo jiné zkušenosti z války v Perském zálivu. Lomení křídla by mělo také usnadnit jeho skládání při použití na palubách mateřských letadlových lodí, neboť se předpokládá, že letadlo by opět používaly všechny složky amerických ozbrojených sil. Závěsníky pro nesenou výzbroj mají být umístěny mezi šachtami podvozku a mají nosit asi 110 až 450 kg výzbroje.Letoun by měl používat jak řízené pumy různých ráží, tak zbraně vystřelované na cíl z větší vzdálenosti. Některé další závěsníky by mohly být i vně podvozku.

Předpokládá se, že tento bezpilotní letoun by se dobře hodil k ničení radiolokátorů protivníka pomocí samonaváděcích střel: Uvažuje se ovšem i o klasických útocích na jiné pozemní cíle a o možnosti vzdušných soubojů. Podle údajů firmy Northrop Grumman by UCAV mohl být výrazně levnější než pilotované bojové letouny. V cenách roku 1999 byla kalkulovaná cena za jeden stroj asi 12 milionů dolarů, což proti 25 až 30 milionům USD za nově vyrobený F-16 je výrazně méně. Piloti, kteří by UCAV ovládali dálkově, by většinu "cvičných letů" prováděli na simulátorech. Realizace programu UCAV však bude ještě vyžadovat mnohé vývojové práce. Ty se budou týkat jak palubních počítačů a jejich programů, tak zajištění nerušeného a nerušitelného přenosu povelů na palubu letadla. Pro nezávislou navigaci letadla se samozřejmě počítá s využitím družicového systému GPS. Součástí vývoje letadla ovšem musí být také patřičné senzory, schopné po vlétnutí do cílové oblasti předávat pilotovi takový obraz, aby mohl potvrdit identifikaci cíle a rozhodnout o případném provedení útoku. Některé operace by však UCAV mohly provádět zcela nezávisle na řídicím centru. Další americkou firmou, která problematice UCAV věnuje pozornost, je Lockheed Martin Tactical Aircraft Systems. Její projekt uvažuje bezocasé letadlo s křídlem půdorysu delta s několikrát lomenou odtokovou hranou nesoucí kormidla, která mají zajišťovat pohyb kolem všech tří os. Křídlo by plynule přecházelo do trupu obsahujícího motor, přičemž nasávací otvor i výstupní tryska by byly umístěny pod křídlem. I toto letadlo má postrádat svislou ocasní plochu. Otázkou bezpilotních bojových letadel se ovšem nezabývají pouze v USA. Na studii letadla UCAV pracuje kupříkladu i British Aerospace, neboť o takovou techniku má zájem Royal Air Force. Její letoun je řešen v některých ohledech konvenčněji než výše popsaná studie firmy Northrop Grumman.

Má to být stroj s širokým trupem půdorysu přibližně delty a nasávacím otvorem proudového motoru pod přídí, s krátkými šípovými křídly a dvojicí do stran skloněných svislých ocasních ploch. Zájem o tuto techniku projevuje také izraelské letectvo. Je zřejmé, že v bojových operacích by se mohlo dobře uplatnit kombinované nasazení družicového průzkumu, výškových bezpilotních průzkumných letadel (která by získávala primární informace o protivníkovi) s pilotovanými i bezpilotními bojovými letadly, přičemž poslední z nich by mohly být řízeny i z paluby letounů systému AWACS. Bude jistě zajímavé sledovat, kam se vývoj bude ubírat. V současné době se předpokládá, že UCAV by mohly přijít do služby kolem roku 2015. Jaký pokrok do té doby učiní elektronika zvláště oblast palubních počítačů, která tu bude hrát rozhodující úlohu, je dnes obtížné odhadnout.

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

4.června 1561 – V Praze byl po více jak stoleté přestávce znovu uveden do úřadu arcibiskup. Stal se jím Antonín Brus z Mohelnice.

4.června 1909 se narodil finský stíhací pilot Eino Antero Luukkanen, který sestřelil 60 letadel.

4.června 1942 zemřel Reinhard Heydrich na následky zranění z 27. května 1942, kdy na něj byl spáchán atentát.

4.června 1920 byla podepsána Trianonská mírová smlouva.