Přihlášení
Spřátelené weby
NÁMOŘNÍ TECHNIKA
Admiral Graf Spee
Admiral Graf Spee byla jedna ze tří německých kapesních bitevních lodí. Konstrukce kapesních bitevních lodí byla plně podřízena jednoduché a účelné úvaze: vzhledem k tomu, že Německo nesmělo díky Versaillské smlouvě stavět bitevní lodi o větším výtlaku než 10 000 tun, není možno stavět bitevní loď v klasickém slova smyslu.
Bylo proto postaveno plavidlo s větší palebnou silou, a silnějším pancéřováním než těžký křižník (kde hlavní děla nepřesahovala ráži 203 mm), ale na druhé straně s vysokou rychlostí, která mu umožňovala uniknout z dosahu mohutnější bitevní lodi.
Práce na Admiralu Graf Spee byly zahájeny 1.10.1932 v loděnicích ve Wilhelmshavenu. Aby se ještě více ušetřilo na hmotnosti, bylo poprvé u tak velké lodi použito svařování, namísto nýtování.Loď byla dokončena a spuštěna na vodu 30.6.1934, jejím prvním a posledním válečným kapitánem byl KptzS Hans Langsdorff.
Bojovým úkolem Admirala Graf Spee bylo potápět spojenecká obchodní plavidla v jižním Atlantiku a Indickém oceánu. V období od 30.9.1939 do 7.12.1939 se mu podařilo dostihnout a potopit 8 spojeneckých obchodních lodí. 13.12.1939 nedaleko Argentinských břehů narazil na britskou skupinu křižníků. V boji byl Admiral Graf Spee několikrát zasažen a byl nucen vyhledat azyl v neutrálním Argentinském přístavu, kde jej 17.12.1939 v přístavních vodách potopila vlastní posádka, aby nepadl do spojeneckých rukou.
Zajímavostí je, že vrak kapesní bitevní lodi je v současnosti ještě stále na stejném místě.
Technické parametry | |
Max. posádka | 1100 mužů |
Délka | 186 m |
Šířka | 21 m |
Výtlak standartní | 13 600 t |
Výtlak plný( plné nádrže, výzbroj) | 15 900 t |
Max. rychlost | 28.5 uzlu |
Výzbroj |
|
Vyhledávání
Dnešní den v historii
26.dubna 1656 – Požár polského města Lešna, kde pobýval český učenec, spisovatel a filosof Jan Amos Komenský. Shořela tam velká část jeho práce, např. Tezaurus linguae Boemicae, na kterém pracoval čtyřicet let.
26.dubna 1917 se konala v Prostějově hladová demonstrace, které se účastnilo okolo 8 000 dělníků konfekčního průmyslu. Rakousko-uherské úřady nechaly demonstraci krvavě potlačit vojskem, přičemž bylo zabito 23 lidí a téměř 40 jich bylo zraněno. V důsledku hladovění obyvatelstva a růstu cen se konala řada dalších demonstrací v českých městech: České Budějovice (22.-23. května), Brno, Nymburk, Náchod, Hlinsko, Ostrava (květen), Praha (30. května), Plzeň (27. června), Ostravsko (2.-8. července), Brno (1. srpna), Plzeň (7.-14. srpna).