POZEMNÍ TECHNIKA

Jagdpanzer V Jagdpanther (Sd. Kfz. 173)

Druhá světová válka přinesla velký rozmach mnoha druhů pozemní bojové techniky, mezi jinými také stíhačů tanků, vyzbrojených zpravidla speciálními protitankovými kanóny. Tato vozidla sloužila především k likvidaci protivníkovi obrněné techniky. V Německu, které se muselo potýkat s přívaly nepřátelských tanků na východní a posléze i na západní frontě, nabyl vývoj podobných prostředků nebývalých rozměrů. ...

Ne snad pro množství vyrobených exemplářů, ale velký počet nejrůznějších typů, od lehkých až po nejtěžší kolosy, jakými byly například elefant nebo Jagdtiger. Tento článek je věnován jednomu z nejlepších stíhačů druhé světové války, těžkému typu Jagdpanther. Němečtí konstruktéři se u tohoto typu drželi bezvěžové koncepce, na rozdíl od USA. Nevýhodou bezvěžového řešení byla nutnost často při míření manévrovat celým vozem, z důvodu malého stranového odměru hlavní zbraně, vozidlo však bylo levnější, méně náročné na počet výrobních hodin a vyznačovalo se nižším profilem než věžové provedení.

6. ledna 1942 byl firmě Krupp zadán vývoj samohybného protitankového děla na podvozku tanku Pz. IV pod označením Panzer Selbstfahrlafette IVc 2, využívajícího protitankový kanon 8,8 PAK 43 L/71. Očekávala se hmotnost okolo 30 tun, čelní pancéř měl dosahovat tloušťky 80 milimetrů, boční pak 40 milimetrů. S motorem Maybach HL 90 by vozidlo mohlo jet až čtyřicetikilometrovou rychlostí. Již 2. dubna téhož roku předvedla firma Krupp dřevěný model svého návrhu. Po zhodnocení návrhu technickým oddělením velitelství pozemních sil měla být koncepce otestována na třech zkušebních prototypech. 3. srpna 1942 je však zadán vývoj těžkého stíhače tanků, využívajícího podvozek středního tanku panzer V Panther, vyzbrojeného rovněž kanonem Pak 43 L/71. Práce pokračovaly velmi rychle i s využitím poznatků z předchozího programu. Koncem srpna byl dokončen dřevěný model v měřítku 1:10 a v listopadu pak maketa 1:1. Roku 43 probíhaly projektové práce, byly realizovány věcné připomínky na výhrady technické komise a připravila se stavba prototypu. V listopadu 1943 byl postaven prototyp vozu a 20. prosince jej předvedli Hitlerovi na základně Arys ve Východním Prusku. V dubnu 1944 se pak rozjela sériová výroba.Vozidlo dostalo vojenské kódové označení SD. Kfz. 173 a jako bojové jméno se vžilo Jagdpanther ("stíhací panter"). Podvozková skupina byla kompletně přejata od sériových středních tanků PZ. V Panther, namísto věže byla v přední části vybudována kompaktní ze všech stran uzavřená nástavba, v předu s hlavní zbraní, již zmíněným kanonem PaK 43 L/71 ráže 88 milimetrů. Všechny stěny nástavby byly zkoseny. Čelní pod zvláště ostrým úhlem, což zvyšovalo pasivní ochranu stroje. Sériová výroba byla zahájena v únoru 1944.Výroba dala souhrnně 384 exemplářů stroje, jehož správné a plné označení znělo 8,8cm Pak 43/3 auf Panzerjäger Panther (Sd. KfZ. 173). Lze říci, že pro tankisty spojenecké koalice nebylo objevení se stroje na scéně právě vítanou změnou. Vysoce účinný kanon dokázal probít většinu jejich tanků na značnou vzdálenost, přitom byl nový stíhač dosti pohyblivý, dobře chráněný a odolný proti ostřelování. Stejně jako všechny ostatní špičkové německé konstrukce však již nemohl zastavit spojenecké armády, osvobozující obsazená území na západě i na východě a nakonec srážející Třetí říši na kolena. Necelých čtyři sta kusů, sice výborného stroje nemohlo na průběhu války již vůbec nic změnit.

Zdroj: HPM