Kdo je online

Přihlášení uživatelé 1
Hosté 64

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Petr Kovář - Komentář v T-90
Níže je únorové video k T-90M Военная приемка. Т-90М. Прорыв
Pro zajímavost srovnání helma z 2. světové vályk vs moderní
AMERICAN RQ 4 GLOBAL HAWK VS IRAN's KHORDAD 15 - FULL ANALYSIS
Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'

POZEMNÍ TECHNIKA

Zveřejněno: 7. 2. 2012 18:42 Napsal Jan Dvořák
Nadřazená kategorie: POZEMNÍ TECHNIKA Kategorie: Dělostřelectvo

43M "Zrinyi"

Zrinyi 2

44M „Zrinyi I“

Po masakru maďarské 2. armády začal v Maďarsku podle německého vzoru vývoj samohybného děla. Bylo rozhodnuto vyrábět dvě varianty samohybného děla – stíhač tanků „Zrinyi I“ a útočné dělo „Zrinyi II“. Vozidla byla pojmenována po hrdinovi z bojů s Turky, hraběti Zrinyiovi. Vývoj první varianty trval paradoxně déle, zahájen byl teprve v květnu roku 1943. Prototyp byl postaven na přelomu let 1943/44, sériová výroba měla začít v červnu 1944. Sériová výroba však nikdy nezačala, zůstalo u jediného vyrobeného prototypu. Z tanku „Turan“ byla převzata korba, která byla rozšířená za účelem získání prostoru pro instalaci rozměrné zbraně. K pohonu opět sloužil maďarský motor Manfred Weisz o výkonu 260HP. Podvozek sestával na každé straně z hnacího kola vpředu, devíti pojezdových kol, napínacího kola vzadu a čtyř napínacích kladek. Oproti LT-35 nebyly použity škrabáky bahna. První pár pojezdových kol byl samostatně uchycený ve výšce nad zemí, v prostor mezi hnacím kolem a druhým párem pojezdových kol. Zbývající pojezdová kola byla po čtyřech upevněna ve vozících, vypružených pomocí listových per. Vozík sestával ze dvou ramen, které byly shora vypruženy zmíněnými pery, každé rameno pak drželo dvě pojezdová kola. Na korbě byla postavena nízká hranatá nástavba jejíž jednotlivé pláty byly mírně skloněny. V této nástavbě byl uložený protitankový kanón 43M ráže 75mm, převzatý z projektu tanku „Turan III“. Díky absenci kulometu mohl být snížen počet členů osádky na čtyři osoby. V listopadu 1944 byly provedeny zkoušky, při kterých bylo na tank „Zrinyi I“ namontováno šest hlavní raketometu ráže 152mm.

44M „Zrinyi II“

 Vývoj nového samohybného děla dostal po katastrofě na Donu maximální prioritu. Prototyp samohybného děla „Zrinyi II“ byl společností Manfred Weisz vyroben již v prosinci roku 1942, sériová výroba se tamtéž rozběhla v dubnu 1943. Nové samohybné dělo bylo značně podobné italskému Semovente da 105/25. Samohybné dělo „Zrinyi II“ bylo vyzbrojeno houfnicí 40/43M ráže 105mm. Tato houfnice vycházela z běžné tažené houfnice 40M vyráběné firmou MAVAG. Maximální dostřel této houfnice činil cca 10km. Ve vozidle nebyl instalován žádný kulomet pro vlastní obranu. Posádka čítala čtyři osoby. Celkem bylo vyrobeno více než 60 samohybných děl „Zrinyi II“. Koncem roku 1944 byla některá samohybná děla „Zrinyi II“ po německém vzoru dovybavena představným pancířem na bocích.

Nasazení

 Samohybnými děly „Zrinyi II“ byly vybaveny 1. a 10. prapor útočných děl, zatímco ostatní prapory byly vybaveny německými samohybnými děly StuG III a stíhači tanků Hetzer. K prvnímu nasazení došlo v dubnu 1944, kdy byla tato samohybná děla nasazena 1. praporem útočných děl v Haliči. Ačkoliv „Zrinyi II“ nebyl vozidlem specializovaným na boj proti tankům, vedl si na bojišti mimořádně dobře, zejména v porovnání se slabými tanky „Turan“. „Zrinyi II“ se v boji ukázal jako nejsilnější z maďarských obrněných vozidel, prakticky tak byl jediným vozidlem schopným boje se sovětskými tanky.

Označení vozidla 43M „Zrinyi II“
Osádka 4
Dojezd 220 km
Max. rychlost 43 km/h
Max. hloubka při brodění 0,9 m
Vertikální překážka 0,8 m
Horizontální překážka 2,2 m
Výzbroj 1 x 105mm houfnice
Pancéřování
Předek korby 50-75 mm
Boky korby 40 mm
Strop korby 13-25 mm
Spodek korby 8 mm
Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

16.října 1310 – Vznik městské radní knihy v Starém Městě v Praze (úřední kniha pražské samosprávy)

16.října 1306 – sňatek Rudolfa Habsburského s Eliškou Rejčkou, vdovou po českém králi Václavu II. Rudolf Habsburský se tak ve zmatené situaci po zavraždění posledního Přemyslovce dostal na český trůn. Českým králem byl od roku 1306 do roku 1307, kdy zemřel na úplavici.

16.října 1813 začala bitva u Lipska někdy označovaná jako Bitva národů.