Kulomet Perino M1913 byl prvním italským pokusem o kulomet srovnatelný s kulometem Maxim. Jeho konstruktérem byl Giuseppe Perino, který si ho v roce 1900 nechal patentovat. Kulomet nebyl příliš úspěšný a vytýkala se mu vysoká hmotnost 25 kilogramů. Perino jeho konstrukci zlepšoval, u verze z roku 1913 klesla hmotnost na 13,7 kg a uplatnila se na něm řada nových prvků. Automatickou funkci zbraně zajišťovala kombinace odběru prachových plynů z hlavně a zákluzu. Součástí zbraně byl píst, který prostřednictvím zaklouzávací hlavně vháněl vzduch do pláště vodního chladiče. Stejně jako u jiných italských kulometů byl systém zbytečně složitý. K zásobování municí se používal nábojový pás v bubnu, který byl později nahrazen násypkou pro pět nábojových pásků po 12 nábojích.
Ráže
9,5 mm M95
Délka
1180 mm
Hmotnost
13,7 kg
Hlaveň
délka 655 mm, chlazená vodou
Zásobovací ústrojí
násypka na nábojové pásky
Systém závěru
kombinovaný s odběrem prachových plynů/se zákluzem
