Kdo je online

Přihlášení uživatelé 0
Hosté 9

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Duke - Odpověděl na komentář # 4622 v Z.b.V. - Zur besonderen Verwendung
Opraveno.
Info z iRozhlas.cz: VZÁCNÝ OBRAZ. Slavné amsterodamské Rijksmuseum (Říšské muzeum) díky pandemii získalo vytoužený vzácn...
Dezinfekce dokončena. Letadlová loď se po nákaze chystá znovu do služby: https://www.idnes.cz/zpravy/nato/letadlova-lod-...
Tento týden probíhal tréning spolupráce mezi letouny L-159 ALCA a předsunutými leteckými návodčími při přímé letecké pod...
What the USS Roosevelt Can Teach Scientists About COVID-19 https://www.popularmechanics.com/military/research/a32256110/...

VÝZBROJ PĚCHOTY

Zveřejněno: 26. 4. 2012 17:30 Napsal Jan Rut
Nadřazená kategorie: VÝZBROJ PĚCHOTY Kategorie: ÚTOČNÉ PUŠKY

Colt M16

M16

V 50. letech, na základě zkušeností z války v Koreji, v Operation Research Office došli k závěru, že nová puška by měla mít s ráží .22 s kontrolovatelným rozptylem účinnost do vzdálenosti 300 metrů. V roce 1953 se rozeběhl program SALVO, jehož cílem bylo vyvinout novou útočnou pušku pro americkou armádu. V roce 1957 byly společnosti Winchester a ArmaLite požádány, aby zkonstruovali zbraň podle požadavků programu SALVO. Nová zbraň měla být malorážová s hmotností nepřesahující 6 liber (2,7 kg), možností střelby jednotlivými ranami nebo dávkou, zásobníkem na 20 nábojů a s minimálně takovým účinným dostřelem, aby na 500 metrů prostřelila pancíř o tloušťce 3,4 mm. Nová puška měla nahradit těžkopádnou a ne příliš přesnou poloautomatickou M14. 

 Šéfkonstruktér firmy ArmaLite, Eugene Stoner, se chopil příležitosti se svým návrhem AR-10. Pro splnění podmínek musel být náboj .222 Remington upraven na .223. Puška byla vyrobena ze slitin hliníku a plastů, takže její hmotnost byla pouhých 2,9 kg. Zbraň v březnu 1958 úspěšně prošla zkouškami i přes několik menších nedostatků. Po testech byla dovybavena transportní rukojetí a dalšími úpravami. Upravená verze byla přeznačena na AR-15. Problémy nastaly, když se u pušek, kterým se dostala do hlavní voda, roztrhly hlavně. Další problémy se objevily u testů v arktických podmínkách. Armáda se rozhodla, že pušku přijme, pokud bude překonstruována na náboj .258. Po tomto neúspěchu se rozhodlo o prodeji licence na AR-15 firmě Colt. Licence byla prodána v roce 1959 za 75 000 USD a 4,5% z budoucího zisku. 

 Firma Colt pokračovala ve vývoji a ještě týž rok přišla na trh s puškou AR-15-01. Puška byla poprvé prodána do jihovýchodní Asie, konkrétně do Malajsie. Menší počet AR-15 se dostalo i k americkým vojákům bojujícím ve Vietnamu. Příležitost u americké armády dostala AR-15 znovu v roce 1962, kdy proběhly testy s M14 a AK-47. Z testů vyšla vítězně M14, ale po přezkoumání se ukázalo, že nebyly objektivní. Ministerstvo obrany tedy koncem roku 1963 objednalo 85 000 pušek AR-15 pro armádu a 18 000 pro letectvo. Puška dostala armádní označemí XM16. První verze stále trpěla problémy, a to především s vytahovačem vystřelených nábojnic a s uzamykáním závěru. U verze M16A1, která přišla v roce 1966, tyto potíže odstranila nová bicí pružina, pružina tlumiče zpětného rázu, pochromování nábojové komory a odlišná hnací náplň střeliva. Této verze zakoupila americká armáda celkem 835 000 kusů. Americká armáda odkoupila výrobní práva od firmy Colt v roce 1967 za 4,5 mil. USD a zadala výrobu i dalším firmám.

 Původně byli američtí spojenci v NATO velmi skeptičtí k novému náboji i samotné zbrani, ale i zde byla nakonec přijata. Zbraň se rychle rozšířila i do dalších zemí po celém světě. Licenční výroba byla udělena Filipínám, Jižní Koreji, Kanadě a Singapuru.

63,7 kB 44,4 kB 106,1 kB 44,8 kB 153,5 kB

Verze

AR-10 - předchůdce základní verze
AR-15(-01) - tovární označení základní verze
XM16 - označení základní verze před zařazením do výzbroje
M16 - základní verze které se z velké části týká popis 
M16A1 - verze z roku 1966 s novou bicí pružinou, pružinou tlumiče zpětného rázu, pochromováním nábojové komory. U střeliva se začala používat odlišná hnací náplň. 
M16A2 (A1E1) - verze z roku 1982 s upraveným dioptrickým hledím, pistolovou rukojetí, pažbou, těžkou hlavní se stoupáním drážek 1:7 palcům a s tlumičem výšlehu. Nově byla zbraň schopna stílet i dávkou třemi ranami. 
M16A3 - verze z roku 1994 s odnímatelnou transportní rukojetí, na jejíž místo je možné instalovat optické zaměřovače. 
M16A4 - Nejnovější a v současnosti vyráběná verze vycházející z M16A3. Celá horní strana je vybavena lištou pro uchycení optických přístrojů, pod hlaveň je možné přichytit granátomet M203, pistolovou rukojeť, taktické svítilny a další příslušenství.
Colt - samopal, vyráběný od roku 1990 a vycházející z M16A2, s teleskopickou pažbou a úzkým dlouhým zásobníkem pro 9mm střely. 
M4 Carbine - karabina, verze M16A2 se zkrácenou hlavní a teleskopickou pažbou
C8 - kanadské označení karabiny M4
Colt Commando XM177 - zkrácená verze pušky M16A2.
M16K - velmi zkrácená verze firmy La France o délce pouhých 686 mm se vztyčenou pažbou. U této verze byla snížena kadence a přidán nezbytný vírový tlumič plamene. Puška je určená pro potřeby zvláštních vojsk.
Stoner SR-25 - M16 upravená pro střelbu 7,62mm náboji NATO s těžkou volnou hlavní, dvojnožkou a pouzdrem s plochým hřbetem, na který je možné umístit cokoli od transportní rukojeti po optické zaměřovače a dalekohledy. Zbraň je určena jako podpůrná skupině odstřelovačů, ale v případě potřeby může nahradit odstřelovací pušku.
Typ 65 - verze vyráběná na Taiwanu a z velké části vycházející z M16. Zbraň má plochý hřbet bez nosné rukojeti a delší předpažbí s možností nasazení dvojnožky.

30,2 kB 55,6 kB 93,0 kB 184,5 kB 66,4 kB

M16A2
země původu Spojené státy americké (USA)  
výrobce Colt, FN Herstal
hmotnost prázdné / plné zbraně 3,53 kg / 3,98 kg
délka 999 mm
délka hlavně 533 mm
počet drážek 6
náboj 5,56x45 mm
kapacita zásobníku 20 nebo 30 nábojů
kadence 700 - 950 ran/min.
úsťová rychlost 948 m/s
efektivní dostřel 600 m
Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

5.června 1469 – Matyáš Korvín, zvolen v Olomouci katolickými pány za českého krále, byl odmítnut na českém sněmu. Český sněm uznal na radu Jiřího z Poděbrad nástupnictví Vladislava Jagellonského.

5.června 1967 začala Šestidenní válka.