Kdo je online

Přihlášení uživatelé 2
Hosté 18

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Thajsko obdrželo své první Strykery First Stryker Delivery Puts US-Thailand Military Ties into Focus The transfer of th...
Video z prohlídky interiéru Avro Lancaster MK.VII NX611 'Just Jane'
https://www.youtube.com/watch?v=BZtmG-vTxYY
Duke - Komentář v B-2 Spirit
Youtube: B2 COCKPIT TOUR & AERIAL REFUELING
U.S. Clears Sale of F-16 Jets to Taiwan https://freebeacon.com/national-security/u-s-clears-sale-of-f-16-jets-to-taiwan...

KULTURA

Zveřejněno: 14. 10. 2017 11:23 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: KULTURA Kategorie: KNIHY A ČASOPISY

Alternativní historie na českých pultech: Překlady i domácí knižní tvorba

Žáby v mlíku

Není to jen románová kulisa, ale i vědecká metoda. Trvalo to dlouho, než pronikla do českých zemí, ovšem ty výsledky rozhodně stojí za to.

Za pár dní přijde do prodeje kniha 1938: Neporaženi, tedy druhá část druhého vydání kultovní publikace Žáby v mlíku, která od základu změnila pohled na Mnichovskou dohodu a to, co po ní následovalo či následovat mohlo. Jan Drnek ale není zdaleka jediný, kdo se v Česku věnuje alternativní historii. Zájemci mohou vybírat ze stále se rozšiřující nabídky titulů románového i naučného charakteru a vedle domácí české tvorby samozřejmě existuje více než dost překladů zahraničních knih. Tento článek sice nedokáže obsáhnout všechny, snad vám ovšem poskytne alespoň náhled do nabídky knih o historických „kdyby“.

České vydání tří románových klasik

Alternativní historieAlternativní historie se zde neprosazovala snadno ani rychle. Soudruzi za „hlubokého minula“ samozřejmě o ničem podobném nechtěli ani slyšet, jelikož historie přece byla z jejich pohledu zákonitě daná a nezadržitelně směřovala k vítězství socialismu. (Podobnost s věcmi, jimiž nás dnes krmí liberální mainstream, je jistě jenom náhodná, že?) První knihou z oboru alternativní historie, jež vyšla česky, se tedy až v roce 1992 stala jedna z klasik, a to slavný román Otčina, který napsal Robert Harris a který je zasazen do roku 1964 ve světě, v němž vítězné nacistické Německo vládne Evropě a vede studenou válku s Amerikou. Kniha se dočkala rovněž filmové verze, na níž je zajímavé, že se částečně natáčela i v Praze. Další z klasik, jež vyšla v češtině a pronikla do jiných médií (tentokrát jako hodně oceňovaný televizní seriál), je Muž z vysokého zámku. Spisovatel Philip K. Dick umístil její značně složitý děj do Ameriky, která prohrála ve druhé světové válce a je z většiny okupována Němci a Japonci. Z románů, jež využívají námět vítězství Třetí říše, určitě stojí za zmínku ještě kniha 1945, kterou vytvořili spisovatel William R. Forstchen a konzervativní politik Newt Gingrich. Děj se točí okolo snahy Třetí říše zastavit americký atomový program, kterou ovšem překazí jedna slavná osobnost, o níž jsme tady také psali, a to legendární americký voják Alvin York, na jehož úžasné střelecké schopnosti nestačí ani velitel Hitlerových speciálních jednotek Otto Skorzeny. Podle našeho názoru patří 1945 na literární špičku a můžeme vám jej nadšeně doporučit.

Odlišná historie Ameriky a Británie

V podobě paperbacků u nás vyšlo také několik knih, pod nimiž je podepsán Harry Turtledove, americký autor, který se na alternativní historii takřka specializuje, protože do tohoto oboru se řadí velká většina jeho románů. Snad největší popularitu získala série, jež pracuje s vítězstvím amerického Jihu v občanské válce a jejíž děj posléze pokračuje až do poloviny 20. století. Zde však z celkem jedenácti dílů vyšly z jakéhosi záhadného důvodu jen knihy č. 2, 3 a 4. Dočkali jsme se však překladu románu Dva Jiří, na němž se podílel i herec Richard Dreyfuss a který je zasazen do Ameriky, která i ve 20. století zůstává součástí Britského impéria. Ostatně historie USA a Velké Británie představuje „materiál“ také pro další autory, kteří si zkusili napsat něco z oboru alternativní historie. Tak třeba existují hned dva romány, v nichž se prezidentem USA stal Charles Lindbergh, pod jehož vedením Amerika odmítá vstoupit do druhé světové války a hledí docela přátelsky na Hitlerovo Německo; jsou to Spiknutí proti Americe od Philipa Rotha a román K (ano, to je celý název) od Daniela Eastermana, který až nechutně realisticky popsal Ameriku pod vládou Ku-Klux-Klanu (proto ten podivný titul). Do éry občanské války se vrací mj. románová trilogie Hvězdy a pruhy od Harryho Harrisona. Pokud jde o Velkou Británii, lze doporučit román SS-GB od Lena Deightona, v němž britské ostrovy přímo okupuje Německo, a také dosti rozsáhlou knihu Nadvláda od C. J. Sansoma, který načrtává možné důsledky toho, že by britští zastánci appeasementu uzavřeli mír s Hitlerem.

Co jiného by mohl dělat Adolf Hitler

Nedávno vyšel česky román Plán Madagaskar, který napsal Guy Saville jako pokračování své hodně úspěšné (česky nevydané) knihy Afrika Reich. Ta bývá označována za „novou Otčinu“ (ve smyslu, že se má stát další klasikou) a pracuje s dosud málo známým faktem, že po dobytí SSSR se chtěl Hitler věnovat černému kontinentu. Pokud se ještě budeme chvíli držet toho, co napáchal tenhle ukřičený malíř pokojů, pak opravdu originální příspěvek do žánru alternativní historie reprezentuje román Železný sen, jehož autorem je Norman Spinrad. Děj se točí kolem Adolfa Hitlera, který se ovšem nedává na politiku, ale nechává rozvinout své umělecké vlohy, jež koneckonců nepochybně měl. Dá se na dráhu spisovatele sci-fi, odchází do Ameriky a tam dosáhne velkého úspěchu. Kulisy alternativní historie se prostě mohou použít pro různé druhy literární tvorby. Nejčastěji to bývají špionážní romány a detektivky, do kterých se dá zamíchat také větší či menší várka psychologie. Zde jistě stojí za zmínku kniha Židovský policejní klub od Michaela Chabona, jenž nastiňuje variantu, že by Židé vyhnaní z Německa našli svůj nový domov v Americe na Aljašce, kde by dostali i vlastní samosprávu. Naopak právě do Německa je zasazený skutečně originální román Plán N od Simona Urbana. Ale je to jiné Německo, než jaké známe dnes, protože uprostřed Evropy i na počátku 21. století pořád existuje NDR, jež se podobá šedivému, ale krutému komunistickému skanzenu.

Přimícháme i fantasy, sci-fi a horror

Alternativní historie představuje velice atraktivní téma sama o sobě, ale někteří autoři pouštějí fantazii uzdu ještě více a kombinují historická „kdyby“ s prvky z fantasy, sci-fi a horroru. Tak vznikl třeba cyklus Anno Dracula, kde slavný upír zasahuje do britské politiky, a kniha Hořká setba, v níž propukne alternativní podoba druhé světové války, v níž obě strany sahají k magii a dalším „nadpřirozeným zbraním“. Existují také kombinace s ryzí sci-fi, co čehož se pustil už zmíněný Harry Turtledove, v jehož cyklu Světoválka (a jeho pokračování Kolonizace) přeruší probíhající druhou světovou válku invaze mimozemšťanů, proti nimž musí spojit síly nejhorší nepřátelé, neboť jinak hrozí zkáza celého lidstva. Mimozemšťané zasáhnou do historie také na stránkách dvou knih, jež spolu nijak nesouvisejí, avšak mají dosti podobné téma. Nesou názvy Kosmičtí křižáci a Říše Bafometova a v obou jde o to, že středověcí rytíři získají ultramoderní zbraně a další mimozemské technologie, s nimiž pak vyrazí do boje. Samozřejmě se nabízí též varianta ovlivnění historie prostřednictvím cestování časem, což najdeme mj. v knize Operace Trinity, která mimochodem překrásně ilustruje přísloví, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Za zmínku stojí rovněž čtyřdílný epos Plátno tkané časem od Stephena Baxtera, který nabízí hodně propracovaný metafyzický pohled na historii, vzdáleně podobný tomu, co trochu používá též Muž z vysokého zámku. Co když ve vesmíru paralelně existují různé časové linie, které se však mohou nějakým způsobem ovlivňovat?

„Kdyby“ také jako vědecká metoda

Zatím jsme se zmiňovali jen o románech, jež využívají alternativní historii jen jako kulisu. Na Západě (především v USA a Velké Británii) ovšem již dlouho existuje alternativní historie též jako naprosto seriózní vědecká metoda pro výzkum a popularizaci dějin. Samozřejmě jí trvalo pár dekád, než překonala odpor tradičně smýšlejících historiků, kteří vlastně hleděli na historii deterministicky, tedy ve smyslu, že je více či méně „daná“, a proto se „musela“ stát tak, jak se stala. Ustavičně opakovanou lež „historie nezná kdyby“ ovšem postupně nahlodala řada textů, jejichž autoři, často velmi respektovaní experti, předložili dokonale propracované a podložené historické alternativy. Mezi „prominenty“ patřil britský historik Kenneth Macksey, jenž vydal slavnou publikaci Invasion, v níž popsal nacistické vylodění v Anglii; česky vyšla pod titulem Německá invaze do Anglie 1940. Tentýž autor byl i editorem sborníku Hitlerovy možnosti, ve kterém je obsaženo celkem deset textů o odlišném průběhu druhé světové války, bohužel však zůstalo jen u překladu této jediné kolekce, zatímco v zahraničí vyšla i řada pokračování, jež se (vedle pořád oblíbené druhé světové války) věnují též první světové válce, americké občanské válce či studené válce. V češtině ale vyšla vynikající monografie Luftwaffe vítězí, v níž druhá světová válka nabere výrazně odlišný průběh, protože Německo se rozhodne nevsadit všechno na střemhlavé bombardéry a vyvine i čtyřmotorové strategické letouny. Pro milovníky letectví by tato opravdu propracovaná kniha měla být povinností.

Dva sborníky historických alternativ

Pochvalu však zasluhuje skutečnost, že kromě již zmíněné dvojice stěžejních Mackseyho knih existují v češtině i překlady dalších dvou publikací, které na Západě hodně přispěly k tomu, že se alternativní historie etablovala jako vědecká metoda. Mimochodem, někdy se užívá i pojem „kontrafaktuální historie“, což může a nemusí znamenat přesně totéž jako historie alternativní. Pokud se to odlišuje, pak „alternativní“ historie znamená psaní v minulém čase, jako kdyby se ony alternativní dějiny opravdu staly, a tak jde o psaní z pohledu někoho, kdo onu alternativní historii zaznamenává. Naopak historie „kontrafaktuální“ používá podmiňovací způsob, a tudíž historik pořád respektuje reálnou historii a pomocí „by“ spekuluje o možnostech. Tento druhý přístup se využívá i v oněch dvou publikacích, jež představují kolekce esejů od mnoha autorů, kteří se nebáli uvažovat o jiných variantách údajně „předurčené“ historie. První zde vyšla jako Virtuální dějiny: Historické alternativy, editorem je Niall Ferguson a čtenářům se nabízí devět odlišných scénářů, odvrácením anglické občanské války počínaje a přežitím Sovětského svazu konče, a také „bonus“ ve formě pokusu o jejich spojení do jedné linie. Obsáhlý a dost náročný na čtení, ale nesmírně hodnotný je i úvod, v němž Ferguson odpovídá na kritiku alternativních dějin a ukazuje, proč má otázka „kdyby“ smysl. Druhá kniha se jmenuje Co by bylo, kdyby? a obsahuje tři desítky scénářů, vesměs zaměřených na válečné konflikty, které pokrývají období od bitev ze Starého zákona po „horkou“ studenou válku.

První experimenty v českých zemích

Čtyřicet let „reálného socialismu“ se neblaze podepsalo i na tom, jak stále uvažují mnozí čeští historikové, kteří jsou z hlediska metod extrémně konzervativní. Někteří dokonce ještě dnes (i když už s tím působí opravdu komicky) opakují, že „historie nezná kdyby“, a říkají, že otázku „kdyby“ je dovoleno pokládat nanejvýš při tvorbě pozadí pro historické romány. Naštěstí sem pronikl dostatek překladů zahraniční literatury, jak ostatně ukázaly předchozí řádky, a tudíž se i u nás začala alternativní historie pomalu, ale jistě etablovat. Nebude patrně překvapivé, že se už první pokusy zaměřily na Mnichov a na otázku, jestli jsme se měli či mohli (u)bránit. Mezi romány se řadí Peklo Beneš od spisovatele sci-fi Josefa Nesvadby, který navrhuje možnost, že ČSR mohla vyhlásit neutralitu, zatímco Oldřich Knitl v knížce Český sen rozsáhle líčí historii soužití Čechů s Němci a uzavírá ji rozhodnutím bránit se ve válce, v níž sice Češi prohrají, ale z dlouhodobého hlediska jim boj přináší prospěch. Vyšly též dokonce tři „domácí“ sbírky více či méně odborných esejů o dějinných alternativách, jež dostaly názvy Co by se stalo, kdyby… (neboli Alternativní dějiny Čech a Moravy), Historie na rozcestí (neboli Jak mohly dopadnout osudové chvíle Československa) a také Co kdyby to dopadlo jinak? (alias Křižovatky českých dějin). Nabízejí řadu variantních scénářů od raného středověku po počátek 21. století, takže se mj. můžete dozvědět, co by se stalo, kdyby se sv. Václav ubránil atentátníkům, kdyby nedošlo k bitvě na Bílé hoře nebo kdyby Gross nepodal demisi.

Výborná Valhala a zlomové „Žáby“

Jestliže se ještě vrátíme k ryzí beletrii, pak absolutní špičku nepochybně představuje šestidílná řada Valhala (podruhé vydaná jako jedna obří kniha), jejímž autorem je František Novotný. Je to vlastně kombinace alternativní historie a hodně komplikované horrorové fantasy, jelikož ke slovu přicházejí složitě propojené časové linie, nordická i orientální mystika, sexuální magie a mnoho dalších prvků. Valhala představuje mimořádně náročné čtení, avšak stojí za to, protože podle mého soukromého názoru se jedná o asi nejlepší český román vůbec. František Novotný přispěl také do sbírky Imperium Bohemorum, která obsahuje celkem deset povídek rozličných žánrů. Některé reprezentují alternativní historii v „ryzí“ podobě, zatímco v jiných se používají prvky z fantasy či horroru, všechny však spojuje to, že se vážou k alternativní historii českých zemí. Také tuto knihu lze vřele doporučit. V každém případě ale platí, že by česká alternativní historie nebyla tím, čím je, kdyby nebylo kultovních „Žab“, které vyšly roku 2007. Ano, už to je deset let od chvíle, kdy se pohled na mnichovské trauma naprosto změnil. Leckoho nejspíše odradil první pohled na tlustou bichli a nepříliš vábnou obálku, ale kniha Žáby v mlíku si brzy našla zástupy oddaných čtenářů a Honza Drnek se stal slavným. Jeho kniha, která ukazuje, jak jsme se v říjnu 1938 mohli bránit a ubránit, se dočkala tří pokračování, nyní vychází i podruhé v přepracované verzi a autor publikoval také další díla.

A co kdybychom se připojili k Ose?

Českou alternativní historii lze tudíž zcela bez nadsázky členit na období „před Žábami“ a „po Žábách“, protože to byla právě tato kultovní kniha, jež zde od základu proměnila pohled nejen na Mnichov a všechno okolo, ale i na „kdyby“ v historii celkově. Některé z publikací, jež byly zmíněny v předchozím textu, byly ve skutečnosti vydány až po Žábách v mlíku, avšak vesměs nepřitáhly větší pozornost mimo poměrně úzkou odbornou komunitu, zatímco „Žáby“ dosáhly skutečně velikého věhlasu. Z pozdějších publikací z oboru alternativní historie stojí za zmínku Lepší dějiny Česka, což je elektronická knížka, pod níž je podepsán Jiří Macoun. Opět nejde o román, nýbrž o jakousi „učebnici alternativního dějepisu“, která rovněž nabízí řešení dilematu z podzimu 1938, ovšem zcela odlišné. Podle hesla „když je nemůžeme porazit, musíme s nimi spojit“ se v ČSR ujme moci vojenská junta, která naváže spojenectví s Hitlerem, a ačkoli naše země skončí mezi poraženými, nakonec na tom vydělá. Vynikající je také román Nad českými zeměmi slunce nezapadá od Jana Kotouče, o němž jsme již rozsáhle psali. Závěrem lze zmínit ještě český román, který má titul Herci a jehož autorem je Václav Holanec. Sestává ze tří částí s odlišnými historickými kulisami, z nichž dvě jsou alternativní (vítězná Třetí říše a odvrácení Února 1948), ve všech scénářích však jednají tytéž postavy s týmiž povahovými rysy. Stručný přehled, který jsme vám nabídli, pochopitelně nemůže být vyčerpávající, takže pokud tu chybí vaše oblíbená kniha, určitě neváhejte a napište nám.

Nad českými zeměmi slunce nezapadá

 

Lukáš Visingr

Publikace: RadioDixie.cz, 4. června 2017

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

22.září 1980 začala Irácko-íránská válka

22.září 1576 byl Rudolf II. Habsburský korunován českým králem (vládl 1576 – 1611)