Kdo je online

Právě přítomno: 2305 hostů a žádný člen

Spřátelené weby

Poslední komentáře

Za Varšavského povstání bojoval na straně povstalců také Hetzer s přezdívkou Chwat. Více o tom naleznete na odkaze: http...
V půlce dubna se uskutečnilo cvičení Nordic Fires 2019 v prostoru švédské letecké střelnice Vidsel za účasti českých Gri...
Štefánikova smrt byla nehoda. Nevyvážené letadlo při přistání sklouzlo po křídle, říká historik https://www.irozhlas.cz...
Fascinující, že se někomu po tomhle stýská. Když tam vidím fronty na toaletní papír, reportáže o nedostatku košťat apod ...
Corp. Anderson - Komentář v M2HB
U.S. Sailors Fire the M2 Browning and Twin M2HB https://www.youtube.com/watch?v=f8kcn_mdReY

VÝZBROJ PĚCHOTY

Zveřejněno: 8. 1. 2015 8:00 Napsal Lukáš Visingr
Nadřazená kategorie: VÝZBROJ PĚCHOTY Kategorie: SAMOPALY

MAT 49: Samopal pro koloniální války

MAT 49MAT 49

Francie byla za studené války zapletena do série ozbrojených konfliktů, které se obvykle týkaly francouzských kolonií. Mezi palné zbraně, jež se v těchto válkách velmi osvědčily, patří povedený a úspěšný samopal MAT 49.

 

Když se na konci první světové války zrodily samopaly jako nová kategorie zbraní, zřejmě jen málokdo tušil, jaký význam následně získají. Krátce před druhou světovou válkou či během ní vznikly mimořádně podařené a úspěšné typy jako německý MP 40, sovětský PPŠ nebo britský Sten, které se však do historie nezapsaly výjimečnou propracovaností nebo oslnivými výkony, nýbrž tím, že byly velice jednoduché a spolehlivé. Díky tomu se daly masově vyrábět a mohly být optimálními nástroji pro moderní totální válku. Výjimku mezi hlavními mocnostmi tvořila Francie, která v té době srovnatelnou zbraň postrádala.

Potřeba standardizace

Ve Francii byl po dlouholetém vývoji vytvořen samopal MAS 38, jenž dostal jméno dle svého výrobce, zbrojovky Manufacture d’Armes de Saint-Étienne, a podle začátku sériové produkce v roce 1938. Naneštěstí pro francouzskou armádu měl ovšem úplně jinou konstrukční filozofii než výše jmenované typy. Konstrukce závěru s předzápalem byla jistě technicky pozoruhodná a samopal byl zpracován velmi kvalitně, ale to byla paradoxně i nevýhoda, neboť ve výsledku šlo o hodně složitou zbraň. To prodlužovalo a zdražovalo výrobu, takže MAS 38 se pro válku, která Francii čekala, vůbec nehodil. K dovršení všeho používal speciální 7,65mm náboj, který byl vyráběn jenom ve Francii a neměl dostatečné výkony. Francouzská armáda váhala, a proto první série mířily k polovojenské Národní gardě. Vojáci si samopaly v roce 1939 přece jenom objednali, ovšem kvůli pomalé výrobě byly ve větších počtech k dispozici fakticky až v době, kdy je mohl využít už jen kolaborační režim ve Vichy a vítězná německá armáda. To se poté i stalo a samopal byl vyráběn až do konce 40. let.

Po druhé světové válce pak měla francouzská armáda k dispozici velice různorodou směs samopalů ze všech možných zemí na několik typů munice. Bylo zřejmé, že tento „mix“ je nutno standardizovat a že je třeba vyvinout zcela nový samopal, pokud možno co nejvíce jednoduchý a robustní. Očekávalo se totiž (správně), že ani poválečný svět nebude právě nejklidnější a že budou probíhat (případně pokračovat) konflikty v koloniích v Africe a Asii, což bude na samopaly klást vysoké nároky, pokud jde o schopnost fungovat v extrémních podmínkách. Bylo tedy zahájeno výběrové řízení, jež požadovalo nový samopal na munici 9×19 mm, resp. 9 mm Luger/Parabellum. Přihlásily se tři firmy, z nichž se nakonec vítězem stala zbrojovka MAT (Manufacture d’Armes de Tulle), která vyhrála hlavně díky tomu, že nabídla skutečně velmi jednoduchou a spolehlivou zbraň. Její sériová výroba se rozběhla v roce 1949 a stále se zvětšující počty začala kupovat francouzská armáda, kde zbraň nesla oficiální označení „Pistolet-Mitrailleur de 9 mm modèle 1949“, přestože už tehdy byla a stále je známa pod daleko kratším názvem MAT 49.

MAT 49Vojáci se samopalem MAT 49

Jednoduchý a spolehlivý

Z hlediska konstrukční filozofie znamenal MAT 49 takřka přesný opak starého MAS 38. Bylo zřejmé, že se Francouzi poučili z úspěchu jednoduchých samopalů v nedávno skončené válce, a proto pojali svou zbraň podobným stylem, aniž by se však vzdali několika specifických rysů své konstrukční školy. Podobně jako skvělý německý MP 40 byl také MAT 49 vyráběn téměř výhradně z plechových výlisků, kdežto náročné obrábění se uplatnilo minimálně. Byly ovšem použity kvalitní materiály, což propůjčovalo samopalu pozoruhodnou spolehlivost a dělalo ho ideálním pro úlohu služební zbraně. Funkční mechanismus byl v zásadě stejný jako u naprosté většiny samopalů od začátku do dnešních dnů. Šlo tedy o neuzamčený dynamický závěr, který při pohybu vpřed zasouval náboj do komory (zbraň tak pochopitelně střílela z otevřené polohy závěru), kdežto při pohybu dozadu byl bržděn silnou pružinou. Přesto ale mechanismus získal jeden typický francouzský znak, který se u jiné zbraně neuplatnil, a to zvláštně řešenou přední část závěru s pevným zápalníkem, která se částečně zasouvala do nábojové komory. Navíc byl využit jeden zajímavý prvek, který se objevil již u starého typu MAS 38, a to sklopná objímka pro zásobník. Samopal používal rovné zásobníky na 20 ran nebo zahnuté na 32 ran, které byly zasouvány do dolů směřující objímky pod nábojovou komorou. Tuto objímku bylo ale možno (i se zásobníkem) sklopit dopředu, což se využívalo zejména při dopravě nebo uložení zbraně, která byla v této podobě výrazně kompaktnější. Zásobníkovou šachtu v takové situaci chránila speciální krytka, aby do mechanismu nepronikaly nečistoty. Sklopení objímky do „přepravní“ polohy se provedlo po stisku zvláštní záchytky, kdežto návrat do bojové polohy se dal provést bez jakýchkoli dalších kroků a samopal mohl ihned pálit. Celkově byl samopal zkonstruovaný s ohledem na co nejvyšší spolehlivost i v prašném nebo vlhkém prostředí a dal se i bez použití nářadí snadno rozebrat. MAT 49 neměl přepínač režimu střelby a mohl střílet jenom dávkami, ale pokud byl pevně držen za zásobníkovou objímku, choval se i při zcela automatické střelbě poměrně klidně. O bezpečnost zbraně se starala dlaňová pojistka na zadní části rukojeti. Vedle toho měl samopal sklopnou kovovou ramenní opěrku. Pro míření sloužila jednoduchá sklopná kovová mířidla s pevným nastavením na 50 a 100 m.

MAT 49MAT 49

V džunglích i na pouštích

Ze samopalu MAT 49 se záhy stala jedna z nejrozšířenějších zbraní ve Francii i její koloniální říši. Byl dodáván nejen armádě, ale i Cizinecké legii a výsadkářům a následně též koloniálním vojákům v Asii a Africe. Takřka okamžitě získal i možnost bojového uplatnění, protože podle očekávání se opět rozhořely kruté boje v Indočíně proti převážně komunistickým partyzánům. Po porážce Francouzů na tomto bojišti ale brzy přišla další krvavá koloniální válka, tentokráte v Alžírsku. V obou konfliktech se samopaly MAT 49 mimořádně osvědčily a prokázaly, že se skutečně hodí i do extrémních klimatických a terénních podmínek (tohle se o některých jiných francouzských zbraních už moc jistě říct nedalo). Samopaly byly použity i během tzv. suezské krize v roce 1956 a následně v řadě menších konfliktů zejména ve střední Africe, zejména v té její části, která spadala do francouzské sféry zájmů a vlivu.

MAT 49Voják se samopalem MAT 49

Kromě základní podoby samopalu byla dodávána varianta s tlumičem hluku. Uživateli MAT 49 však nebyly pouze vojenské síly, protože nemalé počty zakoupilo i francouzské četnictvo. V jeho případě se jednalo o speciální variantu MAT 49/54, která se vyznačovala delší hlavní, pevnou dřevěnou pažbou a schopností střílet i jednotlivými ranami. Neměla však samostatný přepínač režimu střelby, nýbrž dvojitou spoušť, jejíž jedna část se používala pro dávky a druhá pro jednotlivé výstřely. Ve firmě MAT byl samopal vyráběn do poloviny 60. let, kdy se produkce přesunula do zbrojovky MAS, v níž pokračovala až do roku 1979. Potom byla rozběhnuta výroba 5,56mm útočné pušky FA MAS, která se stala základní dlouhou zbraní francouzské armády, takže začala postupně vytlačovat i samopaly MAT 49, byť ty zůstaly ve výzbroji rezervistů a četníků přinejmenším do konce 80. let. Zajímavostí je, že Vietnam svého času produkoval kopii MAT 49 přestavěnou na sovětské střelivo 7,62×25 mm Tokarev; tyto zbraně měly delší hlavně a zásobníky na 35 ran. Ještě nyní se můžeme se samopaly MAT 49 setkat v armádách třetího světa, ponejvíce v Africe; mj. byly použity v občanské válce v Libyi v roce 2011. Francouzský samopal pro koloniální války tedy nadále prokazuje svou velkou odolnost a spolehlivost.

Parametry samopalu MAT 49
Munice: 9×19 mm Luger/Parabellum
Zásobník: 20 nebo 32 nábojů
Délka ve složeném stavu: 460 mm
Délka v rozloženém stavu: 720 mm
Délka hlavně: 228 mm
Hmotnost prázdné zbraně: 3,5 kg
Hmotnost nabité zbraně: 4,17 kg
Max. kadence: cca 600 ran/min.
Úsťová rychlost střely: 390 m/s
Efektivní dostřel: 100 m

 

MAT 49

Hlavní zdroje:
Chris Bishop: Velká encyklopedie – Moderní vojenské zbraně
World.Guns.ru, Wikipedia

Fotografie: Guns.ru, archiv autora

Publikace: Válka Revue 9/2013

Přidat komentář
  • Žádné komentáře nenalezeny

Vyhledávání

Dnešní den v historii

18.června 1916 zemřel německý generál Helmuth Johann Ludwig von Moltke.

18.června 1757 – Bitva u Kolína (Sedmiletá válka). Prusko zde bylo poraženou druhou rakouskou armádou.

18.června 1815 došlu k bitvě u Waterloo, která ukončila Napoleonské války.

18.června 1974 v Moskvě zemřel maršál sovětského svazu Georgij Konstantinovič Žukov.